Ben Arnold

Ben Arnold: Osud vojáka v bouři oceli Ben Arnold († duben 1918) byl německý voják, který sloužil v řadách elitního 2. útočného praporu (Sturm-Battalion Nr. 2) císařské armády na západní frontě první světové války. Jeho životní cesta skončila v nelítostných bojích během bitvy u Lys v dubnu roku 1918, kdy padl při plnění svých povinností během poslední velké německé ofenzívy. Jako příslušník útočných oddílů, tzv. Stoßtruppen, nebyl Arnold běžným pěšákem. Tito muži byli vybíráni pro svou odvahu, fyzickou zdatnost a schopnost iniciativy. Sturm-Battalion No. 2 představoval tehdejší špičku vojenské taktiky; namísto masových útoků přes "území nikoho" se tito vojáci specializovali na infiltrační taktiku, rychlé údery do slabých míst nepřátelské linie a čištění zákopů pomocí granátů a plamenometů. Jaro 1918 bylo pro muže Arnoldova ražení obdobím nejvyššího vypětí. V rámci operace Georgette, která měla za cíl odříznout britské zásobovací linie od úžiny La Manche, se Arnoldova jednotka ocitla v epicentru bojů ve Flandrech. Terén u řeky Lys byl v té době promáčený a rozrytý neustálým ostřelováním, což z každého postupu činilo nadlidský úkol. Arnoldův prapor zde byl nasazen jako „hrot kopí“ k proražení spojenecké obrany. Poslední okamžiky Bena Arnolda jsou neodmyslitelně spjaty s chaossem bitvy u Lys, která si vyžádala obrovské ztráty na obou stranách. Přestože německý postup zpočátku slavil úspěchy, vyčerpání a příchod spojeneckých posil vedly k zastavení ofenzívy. Arnold tak zůstává jedním z tisíců mladých mužů, jejichž jména jsou vytesána na válečných pomnících jako připomínka generace, která se ztratila v bahně a dýmu Velké války.

Další informace: 130. chersonský pěší pluk, 125th Kursk Infantry Regiment.