Baltische Landeswehr

Baltische Landeswehr byla baltsko-německá polovojenská organizace, která působila od listopadu 1918 do ledna 1920 během estonské války za nezávislost a lotyšské války za nezávislost. Landeswehr byla loajální k baltsko-německé šlechtě a oponovala bolševickému převzetí moci v Pobaltí. Landeswehr velel Rudiger von der Goltz, zatímco Alfred Fletcher a Harold Alexander působili jako její operační velitelé. Vojáci Landeswehru automaticky získali lotyšské občanství a byli vybaveni zbraněmi, koňským postrojem a uniformami Německou říší, která je vyzbrojila s cílem odrazit komunistický postup do Pobaltí. Landeswehr byla velmi nebezpečná, protože kromě bolševiků bojovala také proti estonským silám kvůli okupaci severního Lotyšska Estonskem. V polovině července 1919 byli Němci pod tlakem mocností Dohody z první světové války donuceni stáhnout se z Pobaltí a velení Landeswehru převzal důstojník britské armády Harold Alexander. Němci propuštění z Landeswehru se připojili k Západní ruské dobrovolnické armádě, která byla v listopadu 1919 zcela poražena. V lednu 1920 pomáhali členové Landeswehru, kteří byli propuštěni, armádám Lotyšska a Polska při osvobození Latgale od bolševiků a Landeswehr byl téhož měsíce rozpuštěn.

Další informace: 1216 18th Street NW, 13. wisconsinský pěší pluk.