Armand De Villepin

Armand De Villepin: Hlas z hlubin pařížského břicha Armand De Villepin (narozen 1767) byl francouzský dělník, který během Velké francouzské revoluce žil ve čtvrti Porte Saint-Denis v oblasti zvané „Břicho Paříže“ (Ventre de Paris). Jakožto oddaný stoupenec klubu kordeliérů patřil k oné neklidné mase lidu, která v ulicích metropole prosazovala radikální republikánské ideály. Villepinův život v okolí monumentální brány Saint-Denis byl každodenním bojem o přežití uprostřed labyrintu úzkých uliček a hlučných tržišť. Jako námezdní dělník se pohyboval v samotném srdci pařížského zásobování, kde se pach čerstvého pečiva mísil se zápachem jatek. Právě zde, mezi prostými lidmi zvanými sansculottes, nacházely myšlenky na svobodu a rovnost svou nejúrodnější půdu, živené neustálým nedostatkem chleba a rostoucí nenávistí k aristokracii. Jeho sympatie ke klubu kordeliérů jej stavěly do blízkosti takových postav, jako byli Camille Desmoulins či Georges Danton. Armand pravděpodobně navštěvoval bouřlivá shromáždění v bývalém františkánském klášteře, kde se rétorika nebrala jako intelektuální cvičení, ale jako přímá výzva k akci. Pro muže jeho postavení nebyli kordeliéři jen politickou frakcí, ale nadějí na skutečnou suverenitu lidu a přísný dohled nad volenými zástupci, kteří by se jinak mohli odklonit od revoluční cesty. Během překotných událostí let 1792 a 1793 se Villepin aktivně účastnil lidových povstání, která formovala tvář moderní Francie. Jeho stopa v historii se sice ztrácí v chaosu jakobínského teroru, ale jeho osud zůstává symbolem tisíců bezejmenných Pařížanů, kteří vyměnili své nástroje za píky a pušky. Armand De Villepin tak představuje autentický hlas tehdejší doby – hlas, který odmítal mlčet, když se v ulicích Porte Saint-Denis psaly dějiny krví a ideály.

Další informace: Brigáda, Rok 2019.