Horemheb Khafra

Horemheb-Chafre: Zapomenutý obránce Šedytu Horemheb-Chafre († 1202 př. n. l.) byl egyptský voják sloužící v oblasti Šedytu (řecký Krokodilopolis) během bouřlivého období pozdní doby bronzové. Jeho životní cesta skončila v prachu bitevního pole u El-Malahy, kde v roce 1202 př. n. l. padl v boji proti armádě vedené tehdejším princem a budoucím faraonem Ramessem III. Ačkoliv historie často pamatuje jen jména králů, Horemheb-Chafre představoval elitu lokálních posádek, které měly za úkol udržovat stabilitu v nilském Fajjúmu. Šedyt, zasvěcený krokodýlímu bohu Sobekovi, byl strategickým uzlem, jehož význam v dobách politické nejistoty na konci 19. dynastie prudce vzrostl. Jako zkušený bojovník se Horemheb-Chafre pravděpodobně podílel na výcviku místních odvedenců a dohledu nad úrodnými poli, která byla životodárnou tepnou regionu. Osudná bitva u El-Malahy nebyla jen náhodným střetem, ale součástí širšího mocenského zápasu, který předcházel nástupu 20. dynastie. Princ Ramesse, projevující již v mládí strategický genius, zde upevňoval svou autoritu proti frakcím, které se odmítaly podrobit centrální moci. Horemheb-Chafre se tak ocitl na špatné straně dějin, věrný lokálním zájmům Šedytu, zatímco se nad Egyptem formovala nová, železná ruka budoucího posledního velkého panovníka Nové říše. Smrt Horemheb-Chafreho u El-Malahy symbolizuje širší kolaps tehdejšího světa. Rok 1202 př. n. l. spadá do éry tzv. kolapsu doby bronzové, kdy Egypt čelil nejen vnitřním rozbrojům, ale i hrozbě nájezdů Mořských národů. Jeho příběh, uchovaný v útržkovitých záznamech, nám připomíná tisíce bezejmenných vojáků, jejichž krev sytila egyptskou půdu v dobách, kdy se starý svět lámal v základech a ustupoval éře železa.

Další informace: 110. barevný pěší pluk Spojených států, 136. pěší pluk Taganrog.