Horace Vere

Horace Vere, 1. baron Vere z Tilbury (1565 – 2. května 1635) Horace Vere byl anglický šlechtic a generál, který proslul především jako velitel anglických expedic do španělského Nizozemí. Mezi lety 1597 a 1623 zde stál v čele vojsk vyslaných na podporu protestantského nizozemského povstání proti katolickému Španělsku. Životopis Horace Vere se narodil roku 1565 v Crepping Hall v Essexu jako vnuk Johna de Vere, 15. hraběte z Oxfordu. V roce 1590 následoval své bratry Roberta a Francise do Nizozemí, aby po boku nizozemských rebelů bojovali v osmdesátileté a anglo-španělské válce. Během útoku na Steenwijk v roce 1592 byl raněn a za prokázanou udatnost při dobytí Cádizu (1596) byl pasován na rytíře. Roku 1597, v době nepřítomnosti svých bratrů, dočasně převzal velení nad anglickými jednotkami a pomohl Mořici Oranžskému dobýt strategická města ve východním Nizozemí, včetně Rheinbergu, Meursu a Lingenu. Účastnil se také bitvy u Nieuwpoortu a obléhání Ostende (1602). Když byl jeho bratr Francis při obléhání Grave raněn do hlavy, Horace převzal velení. Po bratrově odchodu do výslužby se stal trvalým velitelem a v roce 1604 pomohl zhatit pokus Ambrosia Spinoly o znovudobytí Sluys. Po porážce v bitvě u Mülheimu (1605) se však musel stáhnout do Anglie. V říjnu 1609 nahradil bratra ve funkci guvernéra města Brill a o rok později dobyl Jülich. Roku 1620 jej král Jakub I. vyslal do Falce v čele expedice na podporu králova zetě, Fridricha Falckého (známého jako „Zimní král“), v počátcích třicetileté války. Nedokázal však zabránit rozpadu Protestantské unie v roce 1621. Anglické posádky v regionu zůstaly izolované a pod neustálým tlakem Španělů, načež se Vere roku 1623 vrátil s prázdnýma rukama. V roce 1624 se znovu vydal do Haagu podpořit obranu Bredy, ale po smrti Mořice Oranžského (1625) se mu nepodařilo město osvobodit. I přes tyto neúspěchy jej král Jakub jmenoval baronem Verem z Tilbury. V roce 1632 ještě dobyl Maastricht, při akci však padl jeho příbuzný Robert de Vere. Horace se následně vrátil do Anglie, kde 2. května 1635 po záchvatu mrtvice v Londýně zemřel ve věku 70 let. Jeho dcera Anne se později provdala za jeho bývalého podřízeného, Thomase Fairfaxe. Odkaz a vojenská škola Horace Vere nebyl jen válečníkem, ale také klíčovým mentorem pro celou generaci anglických vojáků. Jeho tábory v Nizozemí byly považovány za „školu války“, kde se mladí šlechtici učili moderní taktice, disciplíně a opevňování. Mezi jeho žáky patřili pozdější významní vojevůdci anglické občanské války, jako byli Thomas Fairfax či Robert Devereux, hrabě z Essexu. Právě díky Vereho důrazu na profesionalitu získala anglická pěchota na kontinentu pověst houževnaté a dobře organizované síly. Dvorská politika a náboženský zápal I když trávil většinu života v poli, Vere musel obratně manévrovat v nebezpečných vodách anglického dvora. Jako oddaný protestant byl často v rozporu s opatrnou diplomacií krále Jakuba I., který se snažil o sblížení se Španělskem. Vereho loajalita k věci mezinárodního protestantismu z něj udělala hrdinu pro puritánskou frakci v Anglii, která v něm viděla pravého dědice alžbětinských tradic boje proti „papeženské tyranii“. Strategický význam tažení ve Falci Ačkoliv je jeho mise do Falce (1620–1623) historiky často hodnocena jako neúspěšná, z hlediska logistiky šlo o mimořádný počin. Vere dokázal udržet své jednotky v hlubokém nepřátelském vnitrozemí s minimální podporou z domova po více než dva roky. Toto tažení ukázalo limity anglické moci v raném 17. století a stalo se mementem pro budoucí vojenské reformy, které vyvrcholily vznikem armády nového typu (New Model Army). Osobní život a rodinné vazby Rod de Vere patřil k nejstarší a nejvznešenější anglické aristokracii, což Horacovi zajišťovalo autoritu, kterou jiní velitelé postrádali. Jeho manželství s Mary Tracy bylo popisováno jako harmonické a vzešlo z něj pět dcer. Právě skrze tyto dcery se rod Vereových propojil s nejvlivnějšími rodinami té doby, čímž si Horace zajistil, že jeho vliv na anglickou politiku a vojenství přetrval dlouho po jeho smrti v podobě jeho zeťů a vnuků.

Další informace: 106th New York Infantry Regiment, 107. (8. saský královský) pěší.