Hobart I. Gibbon

Hobart I. Gibbon (zemřel 17. září 1862) byl americký voják, který během americké občanské války sloužil v řadách 51. newyorského pěšího pluku armády Unie. Padl v září 1862 u Burnsideova mostu během krvavé bitvy u Antietamu.

Gibbonův osud je nerozlučně spjat s jedním z nejdramatičtějších momentů celého konfliktu. 51. newyorský pluk, známý jako „Shepardovi střelci“, tvořil klíčovou součást útoku na strategický kamenný most přes potok Antietam. Pod neustálou palbou konfederačních ostrostřelců z výšin nad vodou se vojáci museli probíjet terénem, který se pro mnohé z nich stal osudnou pastí. Právě u Burnsideova mostu se odehrála scéna nepopsatelného chaosu a hrdinství. Hobart I. Gibbon byl jedním z těch, kteří v ranní mlze a dýmu střelného prachu postupovali vstříc opevněným pozicím Jižanů. Bitva u Antietamu vešla do dějin jako vůbec nejkrvavější den americké historie a pro Gibbona představovala konečnou stanici jeho vojenské pouti. Ztráty 51. newyorského pluku byly toho dne zdrcující. Zatímco se vojákům nakonec podařilo most ovládnout a vytlačit nepřátelské jednotky generála Leeho, cena za tento taktický úspěch byla vykoupena životy mužů jako byl Gibbon. Jejich oběť pomohla zastavit první invazi Konfederace na sever, což dalo prezidentu Lincolnovi politickou sílu k vydání Prohlášení o osvobození otroků. Dnes jméno Hobarta I. Gibbona připomíná tichou oběť tisíců řadových vojáků, jejichž individuální příběhy často mizí v hlubinách velkých dějinných vyprávění. Jeho smrt u Burnsideova mostu zůstává mementem brutality války, která navždy změnila tvář Spojených států a zanechala za sebou pole posetá padlými hrdiny.

Další informace: 109. newyorský pěší pluk, 117. (3. velkovévodský hessenský) pěší pluk „Velkovévodkyně“.