Hernando Ramirez

Hernando Ramirez (narozen 1168) byl kastilský rytíř, který oddaně sloužil králi Alfonsu VIII. Kastilskému v přelomové bitvě u Las Navas de Tolosa roku 1212. Jako zkušený bojovník ztělesňoval ideály iberské rytířskosti, kde se víra v kříž neoddělitelně pojila s ostřím meče v rámci probíhající reconquisty. V den bitvy, 16. července, stál Ramirez v předních liniích křesťanské koalice. Prach z andaluských plání a spalující žár vytvořily kulisy pro střet, který měl rozhodnout o osudu celého poloostrova. Hernando byl součástí těžké jízdy, která musela čelit fanatické obraně almohadských vojsk chalífy an-Násira, jenž se nechal obklopit řetězy spoutanou osobní stráží. Podle rodových legend to byl právě Ramirez, kdo v kritickém momentu bitvy pomohl udržet formaci, když se křesťanský střed pod náporem Berberů začal lámat. Jeho brnění, nesoucí šrámy z mnoha předchozích potyček na hranicích mezi křížem a půlměsícem, se stalo symbolem nezlomnosti. Právě u Las Navas de Tolosa se z řadového šlechtice stal hrdinou, jehož jméno se později objevovalo v kronikách oslavujících definitivní zlom v moci Almohadů. Po vítězství, které otevřelo cestu k dalšímu postupu na jih, se Ramirez stáhl na své statky, kde se věnoval správě území a podpoře církevních řádů. Jeho odkaz však v kastilské historii přetrval především skrze lidové písně, které vyprávěly o rytíři, jenž v prachu Navas de Tolosa nenašel smrt, ale věčnou slávu. Jeho životní příběh tak dodnes slouží jako okno do éry, kdy se v sedle koně psaly dějiny moderního Španělska.

Další informace: 144. (5. lotrinská) pěchota, 109. volžský pěší pluk.