Henri Jacques De Guery

Henri-Jacques de Guery († 1759) Henri-Jacques de Guery (zemřel roku 1759) byl francouzský voják, který sloužil v řadách francouzské královské armády během sedmileté války. Padl v roce 1759 v bitvě u Pibsbury na území Anglie. De Gueryho působení v armádě Ludvíka XV. spadalo do éry, kdy se evropské mocnosti přetahovaly o globální dominanci. Jako důstojník se pravděpodobně podílel na ambiciózních plánech Versailles na vylodění na britských ostrovech, které mělo zasadit rozhodující úder hluboko v týlu nepřítele. Rok 1759, známý v Británii jako Annus Mirabilis (rok zázraků), byl však pro francouzské ambice osudným. Bitva u Pibsbury, v níž de Guery nalezl svou smrt, je v kontextu dějin připomínkou odvážných, leč často marných diverzních akcí. Francouzské jednotky, které se ocitly na anglické půdě, čelily nejen početní převaze místních milic a pravidelného vojska, ale také naprosté izolaci od zásobovacích linií přes kanál La Manche. Pro muže jako de Guery znamenal tento střet volbu mezi čestnou smrtí v boji nebo potupným zajetím. Osobní historie Henriho-Jacquese zůstává zahalena mlhou času, ale jeho konec u Pibsbury zrcadlí širší tragédii francouzského důstojnického sboru té doby. Zatímco doma ve Francii vzkvétal osvícenský salonní život, na bojištích Somersetu a dalších koutů Evropy umírali aristokraté v blátě a kouři z mušket, věrni králi, jehož globální impérium se právě v těchto okamžicích začínalo hroutit. Dnes je jméno Henriho-Jacquese de Gueryho připomínáno zejména vojenskými historiky, kteří zkoumají detaily francouzských výsadků na britském pobřeží. Jeho hrob, pokud by byl nalezen, by byl tichým svědkem doby, kdy se o osudu světa rozhodovalo v krátkých, krvavých střetech na polích, která dnes slouží už jen jako klidné pastviny.

Další informace: Rok 1983, 13. wisconsinský pěší pluk.