Helgi Varsson

Helgi Varsson (948–991) byl norský vikinský nájezdník, který se v roce 991 n. l. zúčastnil invaze Olafa Tryggvasona do Anglie. Padl v boji proti Anglosasům v legendární bitvě u Maldonu v hrabství Essex. Helgi nepatřil mezi prosté vojáky; jako zkušený válečník, kterému v době osudné výpravy táhlo na padesátku, pamatoval staré časy drancování i vzestup křesťanství na severu. Když se pod velením budoucího krále Olafa Tryggvasona vylodil u břehů Černých vod (řeka Blackwater), nesl v sobě odhodlání muže, který věří, že jeho osud je již dávno vetkán do nornami spředeného plátna. Bitva u Maldonu nebyla jen obyčejnou potyčkou, ale střetem dvou světů a dvou morálních kodexů. Helgi a jeho druhové čelili anglosaským silám pod vedením ealdormana Byrhtnotha. Podle dochovaných pramenů Vikingové využili Byrhtnothovy rytířské cti – když jej požádali, aby je nechal v klidu přebrodit úzkou hráz zaplavovanou přílivem, aby mohli bojovat jako rovný s rovným na pevné zemi, hrdý šlechtic souhlasil. Pro Helgiho to byla příležitost k poslednímu hrdinskému činu. Zápas v bažinatém terénu Essexu byl brutální a nelítostný. Štítová hradba Vikingů se srazila s anglosaskou obranou v ohlušujícím třesku oceli a dřeva. Právě zde, uprostřed vřavy, krev Helgiho Varssona zkrápěla anglickou půdu. Ačkoliv Vikingové nakonec zvítězili a donutili krále Ethelreda II. zaplatit první obří výkupné známé jako Danegeld, Helgi se oslav nedožil. Jeho jméno však zůstalo spojeno s jednou z nejvíce oslavovaných porážek v anglických dějinách, kterou zvěčnila slavná staroanglická báseň. Dnes si Helgiho a jeho spolubojovníky připomínáme jako symboly éry, kdy severští mořeplavci neúprosně přetvářeli mapu Evropy. Jeho smrt u Maldonu nebyla jen koncem jednoho života, ale stala se součástí mýtu o vikinské nezdolnosti, který v Essexu přetrvává dodnes – ať už v názvech míst, nebo v archeologických nálezech, které občas vydají svědectví o dnu, kdy řeka zrudla krví.

Další informace: 13th Erivan Grenadier Regiment, 11. tanková armáda SS.