Harry Gnzburg
Harry Günzburg: Zapomenutý granátník z českých polí Harry Günzburg (zemřel v dubnu 1805) byl německý granátník, který sloužil v rakouské armádě pod velením podmaršálka Karla Macka von Leiberich během napoleonských válek. Osudným se mu stalo střetnutí s vojsky francouzského maršála Michela Neye v bitvě u Bettlernu (v českém kontextu známém jako Pletený Újezd u Kladna), kde v dubnu roku 1805 padl v boji. Kontext tažení roku 1805 Rok 1805 byl pro rakouské císařství kritický. Harry Günzburg, jakožto granátník, patřil k elitě pěchoty – k mužům vybíraným pro jejich fyzickou zdatnost a odvahu při nebezpečných útocích. Pod velením generála Macka se rakouské síly pokoušely zastavit Napoleonův bleskový postup směrem na východ, ovšem Mackova strategie se brzy ukázala jako fatálně neúčinná, což později vyvrcholilo katastrofou u Ulmu. Střet s „Nejudatnějším z udatných“ Bojovat proti maršálu Michelu Neyovi znamenalo čelit jednomu z nejschopnějších a nejagresivnějších velitelů francouzské Grande Armée. Ney, kterému sám Napoleon přezdíval „nejudatnější z udatných“, velel svým mužům s nebývalou energií. Bitva u Bettlernu (Pleteného Újezda) byla součástí širších manévrů na českém území, kde se rakouské jednotky snažily přeskupit a bránit přístupové cesty k Praze a Vídni. Život a smrt granátníka Život řadového granátníka v rakouské uniformě té doby nebyl nic jiného než sled vyčerpávajících pochodů, mizerné stravy a drsné disciplíny. Günzburgova smrt v dubnu 1805 přišla jen několik měsíců před slavnou bitvou u Slavkova. Jeho příběh připomíná, že za velkými mapami generálů stojí tisíce bezejmenných tváří mužů, kteří položili své životy v zapadlých vískách české kotliny, daleko od svých domovů v německých zemích. Odkaz bitvy u Bettlernu Ačkoliv bitva u Bettlernu nepatří mezi nejcitovanější střety napoleonských válek, pro lokální historii českých zemí má zásadní význam. Zanechala po sobě nejen zmařené životy jako ten Günzburgův, ale i hluboké stopy v krajině a paměti obyvatelstva, které muselo čelit rekvizicím, hladu a epidemiím, jež s sebou táhnoucí se armády nevyhnutelně přinášely.Další informace: 13. pennsylvánský záložní pluk, Velká hostina v Komu v.