Harlow Gammel

Harlow Gammel: Zapomenutý hlas od Antietamu Harlow Gammel byl americký voják, který během americké občanské války sloužil v 7. michiganském pěším pluku unijní armády. V září roku 1862 se účastnil bitvy u Antietamu, která se do historie zapsala jako nejkrvavější den amerických dějin. Gammelův příběh začíná v drsné krajině Michiganu, odkud se jako tisíce dalších mladých mužů vydal bránit celistvost Unie. 7. michiganský pluk, známý svou disciplínou a odvahou, se stal jeho novým domovem. Život řadového vojáka však nebyl jen o pochodování v parádních uniformách; byl to nekonečný cyklus prachu, nekvalitního jídla a neustálého čekání na rozkazy, které mohly znamenat rozsudek smrti. Během osudného rána 17. září 1862 se Gammel ocitl uprostřed vřavy u Marylandu. Jeho pluk byl nasazen v rámci divize generála Sedgwicka do útoku na pozice konfederátů v lese West Woods. Chaos bitvy byl nepopsatelný – hustý dým z černého prachu zahalil bojiště tak, že vojáci sotva viděli na krok, zatímco vzduchem svištěly olověné střely typu Minie, které trhaly vše, co jim stálo v cestě. Pro muže jako byl Harlow, nebyl Antietam jen strategickým bodem na mapě, ale zkouškou lidské psychiky. Michiganští vojáci zde čelili zdrcující boční palbě a během pouhých dvaceti minut ztratili téměř polovinu svého stavu. Přežít takové peklo vyžadovalo nejen vojenský dril, ale i obrovskou dávku štěstí, které v ten den mnoha jeho druhům chybělo. Po skončení bojů, když se dým rozplynul, zůstalo na polích u Sharpsburgu přes 23 000 padlých, raněných nebo pohřešovaných. Harlow Gammel a jeho spolubojovníci, kteří vyvázli živí, si s sebou odnášeli neviditelné šrámy, které se nikdy zcela nezahojily. Jejich oběť však pomohla zastavit první invazi generála Leeho na sever a poskytla prezidentu Lincolnovi politický prostor pro vydání Prohlášení o osvobození otroků.

Další informace: 105. orenburský pěší pluk, 13. don-kozácký generálpolní maršál vévoda Kutuzov Smolenský pluk.