Hanzo Hattori

Hanzo Hattori: Stín, který tvořil dějiny Japonska Hanzo Hattori (1542 – 23. prosince 1615), přezdívaný také Oni no Hanzo (Démon Hanzo), byl daimjó klanu Iga-Ikki, generál a věrný vazal klanu Tokugawa a především proslulý ninja. Svůj křest ohněm prožil v roce 1570 v bitvě u Anegawy a následně stál po boku Iejasua Tokugawy téměř ve všech jeho klíčových střetech. Životopis Hanzo se narodil v provincii Mikawa do rodiny Hattori, která tradičně sloužila Tokugawům. Často se však vracel do provincie Iga, domoviny svého rodu, kde podstupoval tvrdý výcvik a stal se mistrem ninja řemesla. Své dovednosti předával dál; mezi jeho žáky patřila například Nene, manželka Hidejošiho Hašiby. Po svém debutu u Anegawy se vyznamenal v roce 1573 v bitvě u Mikatagahary. Hanzóovým nejslavnějším kouskem byl strategický únik z provincie Iga v roce 1582. Tehdy doprovázel svého pána Iejasua Tokugawu do bezpečí před vojsky Micuhideho Akečiho, který krátce předtím zavraždil Nobunagu Odu a ovládl Kjóto. Hanzóovi se podařilo zadržet Akečiho pronásledovatele a zabránit atentátu na Tokugawu během jejich nebezpečné cesty. Právě zde si vydobyl pověst muže, který se dokáže zhmotnit a zase zmizet, což jen přiživovalo legendy o jeho nadpřirozených schopnostech. Ve službách Iejasua setrval po zbytek života. Během pádu hradu Odawara se mu údajně podařilo infiltrovat hrad klanu Hódžó vskutku nevídaným způsobem – zachytil se pařátů orla v letu. V roce 1600 v rozhodující bitvě u Sekigahary vedl nečekané útoky na linie Západní armády. Jeho posledním velkým činem byla účast na obléhání Ósaky v roce 1615, kde pronikl do hlavní části hradu a smrtelně zranil Hidejoriho Tojotomiho. V tomto chaosu se střetl i se svou bývalou žačkou Nene, která bojovala za rodinu svého manžela. Zemřela mu v náručí. Sám Hanzo skonal krátce po bitvě, pravděpodobně na následky utrpěných zranění. Odkaz a mýty o „Démonovi“ Ačkoliv byl Hanzo v historických záznamech především schopným vojevůdcem a taktikem, lidová slovesnost z něj vytvořila poloboha světa ninjů. Přezdívku Oni no Hanzo (Démon Hanzo) nezískal pro svou krutost, ale pro svou neohroženost a téměř nadlidskou vytrvalost v boji. Traduje se, že ovládal psychokinezi, dokázal předpovídat budoucnost a mohl se pohybovat mezi stíny, aniž by vydal jediný zvuk. Významným symbolem jeho odkazu je brána Hanzómon v Tokiu (tehdejším Edu). Tato brána u Císařského paláce byla pojmenována právě po něm, protože jeho oddíly ninjů a stráží z provincie Iga měly za úkol střežit tento strategický vstup do sídla šógunátu. Dodnes nese jedna z linek tokijského metra jméno Hanzómon, čímž jméno legendárního bojovníka přežívá v tepu moderní metropole. Hanzóova postava se stala trvalou součástí popkultury po celém světě. Objevuje se v nespočtu anime, videoher (jako série Samurai Warriors nebo Overwatch) a filmů. Jednou z nejikoničtějších poct je postava kováře mečů Hattoriho Hanza ve filmu Quentina Tarantina Kill Bill, který, ač fiktivní, odkazuje na historickou prestiž tohoto jména a umění japonských mečířů a válečníků. Je však zajímavé, že i když je Hanzo dnes vnímán jako „největší ninja“, on sám se pravděpodobně považoval spíše za samuraje s neobvyklými dovednostmi. Tento dualismus mezi čestným bojem na otevřeném poli a neviditelnou válkou ve stínech z něj činí jednu z nejvíce fascinujících postav období Sengoku, muže, který svou loajalitou a lstivostí pomohl položit základy pro dvě stě let míru v éře Edo.

Další informace: 139. pěší pluk Morshansk, 12th Pennsylvania Regiment.