Hanbal Son Of Neocaisaros

Hanbal, syn Neocaisara, byl egyptský voják, který sloužil v armádě faraona Ramesse III. během jeho válek s Chetity. Ačkoliv se Egypt pod vládou posledního velkého faraona Nové říše potýkal s vnitřními nepokoji, Hanbal patřil k elitním oddělům, které střežily severní hranice před rozpadající se Chetitskou říší. V době, kdy se starověký svět hroutil pod náporem neznámých vetřelců, se Hanbalův osud protnul s dějinami v prachu syrských plání. Jeho jméno, vytesané do vápencových stél, svědčí o odvaze muže, který stál na pomezí dvou světů – starého Egypta a rodícího se chaosu železné doby. Během tažení proti chetitským vazalům se Hanbal vyznamenal jako velitel vozby. Podle dochovaných záznamů v Chrámu milionů let v Medínit Habu vedl riskantní manévr, který odřízl zásobovací linie nepřátel v bitvě u ústí řeky Orontes. Zatímco se chetitští těžcí vozatajové bořili do bahnitého terénu, Hanbalovi lučištníci využili lehkosti egyptských vozů a zasypali protivníky mračnem šípů, což faraonovi vyneslo rozhodující, byť vyčerpávající vítězství. Život vojáka v Ramesseho službách však nebyl jen o slávě na bojišti. Hanbal musel čelit i drsné realitě tehdejší logistiky a nedostatku přídělů, který později vedl k první zaznamenané stávce v dějinách lidstva. Jako syn cizince, který přijal egyptské zvyky, představoval Hanbal novou krev v armádě – symbol kosmopolitního Egypta, který se snažil integrovat spojence i poražené nepřátele do svých řad, aby přežil tlak okolních migrujících kmenů. Po skončení aktivní služby se Hanbal usadil v deltě Nilu, kde mu byla za věrnost přidělena půda. Jeho rodová linie se v textech objevuje ještě několik generací, což naznačuje, že se jeho rodina stala pevnou součástí tehdejší aristokracie. Jeho příběh tak zůstává fascinujícím střípkem v mozaice doby, kdy se egyptský lev naposledy vítězně vzepjal, než se nad údolím Nilu začaly stahovat mraky cizí nadvlády.

Další informace: 12th Ss Panzer Division Hitlerjugend, 33rd Jeletz.