Gillis Mclaurie

Gillis McLaurie: Zapomenutý věrný od Neville's Cross Gillis McLaurie (1301 – 17. října 1346) byl skotský ozbrojenec, který sloužil pod králem Davidem II. v bitvě u Neville's Cross roku 1346. Právě zde, v rámci neustávajících bojů o skotskou nezávislost, padl rukou anglických vojsk. Život ve stínu meče McLaurie se narodil na úsvitu 14. století, v době, kdy Skotsko krvácelo pod náporem anglických nároků. Jako zkušený válečník prožil většinu svého života v sedle a se zbraní v ruce, přičemž jeho osud byl pevně spjat s dynastií Bruceů. Když král David II. v roce 1346 vyslyšel prosbu svého francouzského spojence a vtrhl do severní Anglie, McLaurie patřil k těm, kteří věřili v rychlé vítězství nad oslabeným nepřítelem. Osudný střet u Durhamu Bitva u Neville's Cross, která se odehrála nedaleko Durhamu, však pro Skoty dopadla katastrofálně. Terén rozbitý příkopy a živými ploty znemožnil skotským šikům efektivní postup, čehož mistrně využili angličtí lučištníci. Gillis McLaurie se podle dobových náznaků nacházel v předních liniích královského oddílu, kde se snažil odrážet nápory anglické pěchoty, zatímco na jeho spolubojovníky dopadal ničivý déšť šípů. Poslední vzdor V momentě, kdy se skotské linie začaly hroutit a morálka vojska se pod náporem Angličanů vytrácela, McLaurie údajně odmítl ustoupit. Zatímco byl král David II. zraněn a nakonec zajat, Gillis zůstal na bojišti, aby kryl ústup svých zbývajících druhů. Jeho život vyhasl v chaotické řeži na kopci, který se stal masovým hrobem pro tisíce jeho krajanů. Odkaz a paměť Smrt Gillise McLaurieho symbolizuje tragédii celé jedné generace skotské nižší šlechty a vojáků, kteří obětovali životy za ambice svých panovníků. Ačkoliv jeho jméno neplní stránky hlavních historických kronik tak jasně jako jména hrabat a králů, jeho příběh zůstává vrypnut do historie jako připomínka věrnosti, která nekončila vítězstvím, ale hrdinskou obětí v blátě anglického severu.

Další informace: 66. illinoiský pěší pluk (Western Sharpshooters), 154. pěší pluk Derbent.