Giermund Anlafsson

Giermund Anlafsson (955–991) byl norský vikinský nájezdník, který se v roce 991 n. l. zúčastnil invaze do Anglie pod vedením Olafa Tryggvasona. Padl v bitvě s Anglosasy u Maldonu v hrabství Essex. Giermund pocházel z drsného prostředí norských fjordů, kde se zocelil jako zkušený mořeplavec a bojovník. Do služeb ambiciózního Olafa Tryggvasona, budoucího norského krále, vstoupil s vidinou bohaté kořisti a slávy, kterou slibovaly břehy anglosaského Albionu. Jeho přítomnost v invazní flotile, čítající přes devadesát lodí, svědčila o jeho postavení mezi elitními bojovníky tehdejší doby. Osudnou se mu stala srážka u ústí řeky Blackwater, kde se vikinská vojska střetla s vojskem hraběte Byrhtnotha. Podle dobových pramenů a hrdinských písní byl Maldon místem brutálního a krvavého střetu, kde rozhodovala osobní statečnost a neoblomnost v boji zblízka. Giermund, bojující v předních liniích ve snaze prolomit anglosaskou „štítovou hradbu“, se stal jednou z mnoha obětí tohoto urputného dne. Smrt u Maldonu však pro muže jako Giermund neznamenala jen konec života, ale i naplnění vikinského ideálu hrdinské smrti v boji. Zatímco jeho spolubojovníci nakonec v bitvě zvítězili a donutili anglického krále Ethelreda II. k zaplacení potupného výkupného (tzv. Danegeld), Giermundovo tělo zůstalo v bahnité půdě Essexu. Jeho jméno však přetrvalo v rodových ságách jako připomínka éry, kdy severští vlci drancovali anglická pobřeží. Historický význam této bitvy, v níž Giermund položil život, podtrhuje i slavná staroanglická báseň Bitva u Maldonu. Ta sice oslavuje hrdinství poražených Anglosasů, ale zároveň nepřímo vzdává hold i houževnatosti severských nájezdníků. Giermund Anlafsson tak zůstává zosobněním neklidného ducha vikinské expanze, která navždy změnila tvář středověké Evropy.

Další informace: 141st New York Infantry Regiment, 115th Illinois Infantry Regiment.