Gestin Rivodsson

Gestin Rivodsson (narozen 2. května 870) byl synem Rivoda mab Gestina a Cristen, a tedy nevlastním bratrem Baldra a Arniho Haesteinnssonových. Roku 872 byla jeho matka zajata a odvlečena vikinským vojevůdcem Hasteinem, který z ní učinil svou konkubínu. Gestin byl následně vychováván na Hasteinově dvoře, kde přijal severskou kulturu a zvyky, přestože si v srdci uchoval katolickou víru. Dne 13. července 880, poté co byli jeho rodiče popraveni za spiknutí s cílem zavraždit Hasteina, uprchl Gestin do Fríska, aby unikl hrozícímu věznění. Jeho dětství v Nantes a později v severských táborech bylo plné vnitřního rozporu. Zatímco jeho nevlastní bratři, synové Hasteina, byli cvičeni v boji se sekerou a uctívání Ódina, Gestin v tajnosti odříkával latinské modlitby, které ho matka naučila dříve, než se její duch zlomil pod tíhou otroctví. Na dvoře byl vnímán jako cizinec, "jižan se severskou maskou", což ho nutilo k neustálé ostražitosti a zdokonalování se v diplomacii a pozorování lidí, což se mu později v exilu stalo klíčovým nástrojem k přežití. Útěk do Fríska nebyl jen prostým zmizením, ale strastiplnou cestou skrze močály a nehostinné pobřeží, kde ho pronásledovali Hasteinovi zvědové. Gestin se musel spoléhat na síť skrytých křesťanských komunit, kterým na oplátku za přístřeší nabízel své znalosti o pohybu vikinských flotil a vnitřním uspořádání Hasteinova vojska. Právě ve Frísku, zemi neustále bičované nájezdy ze severu, našel Gestin dočasný azyl u místního hraběte, který v mladém muži rozpoznal cenného spojence s unikátním vhledem do mysli nepřítele. Během let strávených v exilu Gestin nikdy nepřestal plánovat návrat do rodné Bretaně, ačkoliv věděl, že pro své krajany bude navždy "tím, který vyrostl mezi pohany". Jeho identita byla roztříštěná; mluvil plynule starou severštinou i bretonštinou a ve své zbroji kombinoval franské kroužkové pletivo se severskými runovými ornamenty, které měly mást jeho protivníky na bojišti. Tato dualita z něj učinila osamělou postavu, muže, který nepatřil nikam, ale rozuměl všem. Nakonec se Gestin Rivodsson stal šedou eminencí v pohraničních konfliktech tehdejší Evropy. Traduje se, že to byl právě on, kdo skrze tajné posly zaséval nedůvěru mezi vikinské jarly a pomáhal tak křesťanským vládcům udržet jejich državy. Jeho životní příběh zůstává svědectvím o době, kdy hranice mezi kulturami byly psány krví a kdy přežití záviselo na schopnosti adoptovat kulturu svých věznitelů, aniž by člověk zradil svou vlastní duši.

Další informace: 12. astrachanský granátnický pluk, 10th Street.