Gazonus Demaret

Gazonus Demaret: Rytíř v prachu Hattínu Gazonus Demaret (1163–1187) byl jeruzalémský rytíř, který sloužil pod velením kontroverzního Renauda de Châtillon. Jeho životní cesta vyvrcholila roku 1187 v tragické bitvě u Hattínu, kde padl po boku mnoha dalších šlechticů křesťanského Outremeru. Gazonus pocházel z nižší šlechty usazené v Levantě a již od mládí byl vychováván k obraně křižáckých států. Jako vazal Renauda de Châtillon, pána Zajordánska, se pravděpodobně účastnil riskantních nájezdů na muslimské karavany, které Renaud podnikal ze své nezdolné pevnosti Kerak. Právě tyto provokace byly jedním z hlavních důvodů, proč sultán Saladin vyhlásil Jeruzalémskému království totální válku. Během osudného července roku 1187 se Gazonus nacházel v řadách vojska krále Guye de Lusignan, které se vydalo na vyčerpávající pochod vyprahlou krajinou vstříc Tiberidě. Jako člen Renaudova doprovodu musel Gazonus snášet nejen spalující žár a nedostatek vody, ale i neustálé dotíraní Saladinových lučištníků. Podle kronikářů byla morálka rytířů v té době na bodu mrazu, přesto zůstali věrni svým léním závazkům. V závěrečné fázi bitvy, kdy křižácké vojsko uvízlo na dvouvrcholové vyhaslé sopce známé jako Hattínské rohy, byl Gazonus mezi těmi, kteří se pokusili o zoufalý protiútok. V chaosu bitvy, zahalené kouřem ze zapálené suché trávy, byl Demaret sražen z koně a zabit. Jeho smrt symbolizovala konec jedné éry; krátce po bitvě padl do zajetí i jeho pán Renaud, kterého Saladin nechal osobně popravit, a cesta k dobytí Jeruzaléma byla pro muslimská vojska volná.

Další informace: 152. illinoiský pěší pluk, 11. pěší pluk New Jersey.