François-Xavier Malye

François-Xavier Malye (zemřel 1759) byl francouzský voják, který sloužil v prestižním pluku Francouzských gard (Gardes Françaises) během sedmileté války. Spolu s dalšími elitními oddíly královského domu (Maison du Roi) se zúčastnil protiútoku v Porýní, který vyvrcholil jeho smrtí a naprostou zkázou armády v bitvě u Issumu roku 1759.

Malyeho osud byl pevně spjat s jednou z nejvýznamnějších jednotek své doby. Gardes Françaises nebyli pouhými řadovými vojáky; tvořili vnitřní jádro královské gardy a jejich přítomnost na bojišti měla vždy signalizovat odhodlání francouzské koruny. V roce 1759, kdy se konflikt mezi evropskými mocnostmi rozhořel naplno, se tato elita ocitla v první linii snahy zastavit postup spojeneckých vojsk v německých zemích. Kampaň v Porýní roku 1759 byla pro Francii kritická. Po sérii nezdarů se velení pokusilo o riskantní ofenzívu, která měla zvrátit poměr sil. Malye a jeho spolubojovníci z Maison du Roi představovali v tomto plánu „železnou pěst“ – jednotky, které měly svou disciplínou a drtivým útokem rozbít nepřátelské linie. Podmínky v poli však byly neúprosné a zásobování vázlo, což morálku vojska vystavilo těžké zkoušce ještě před samotným střetem. Bitva u Issumu se nakonec stala pro francouzské síly tragickým dějištěm. Navzdory pověstné odvaze gardových oddílů a jejich schopnosti držet formaci pod těžkou palbou, se francouzský protiútok zhroutil pod náporem lépe koordinovaných pruských a spojeneckých sil. V chaosu ústupu a prudkých bojů zblízka, které charakterizovaly konečnou fázi bitvy, našel François-Xavier Malye svou smrt, čímž se jeho jméno zapsalo na dlouhý seznam padlých šlechticů a vojáků této krvavé éry. Porážka u Issumu a následná zkáza armády měly pro francouzské ambice v regionu dalekosáhlé následky. Ztráta tolika zkušených mužů z elitních sborů, jako byl ten Malyeho, oslabila prestiž Ludvíka XV. a předznamenala ústup francouzského vlivu v severozápadním Německu. Pro historiky dnes Malyeho příběh slouží jako memento obětavosti vojáků, kteří i v beznadějných situacích plnili rozkazy až do hořkého konce.

Další informace: 149. černomořský pěší pluk, 118. pěší pluk Shiisk.