První bitva u Panipatu

První bitva u Panipatu se odehrála mezi invazní armádou Babura z dynastie Timuridů a dynastií Lodi z Dillíského sultanátu. Bitva, která znamenala smrt sultána Ibrahima Lodiho a zánik jeho království, vedla k založení Mughalské říše Baburem.

Historie

Zahiruddin Muhammad, známý jako Babur (doslova „tygr“), byl přímým potomkem Timura a Čingischána a vládcem malého knížectví ve Ferganě ve Střední Asii. V roce 1525, poté co ztratil svůj rodný dům ve prospěch rivalů Uzbeků a „unavený putováním jako král na šachovnici“, Babur napadl severní Indii v hledání nového království. „S rukou na otěžích důvěry v Boha“ čelil sultánovi Ibrahimovi Lodi v Panipatu, několik dní pochodu od Dillí. Ibrahim, vládce střední a severní Indie, velel 1 000 slonům a 100 000 mužům. Fatálně mu však chyběly střelnice zbraně. Ibrahim byl vyprovokován k útoku na úzké frontě proti linii palisád a vozů svázaných provazy, ze kterých Baburovy kanóny a muškety chrlily smrtící palbu. Baburovi lučištníci na koních proměnili neohrabanou indickou armádu v panikařící dav. Sultán Ibrahim sám zahynul v útěku a Babur se zmocnil jeho území, které tvořilo jádro Mughalské říše. Se svým hlavním městem v Agře rozšířil svou vládu na většinu severní Indie (včetně Dillí) před svou smrtí v roce 1530.

Další informace: 122nd New York Infantry Regiment, 145. newyorský pěší pluk.