Fero Sefîn
Fero Sefîn (zemřel 1191 př. n. l.) byl trojský voják, který sloužil pod princem Hektorem během trojské války. Padl v boji s Phthií v bitvě u Hamaxitu roku 1191 př. n. l.
Ačkoliv jméno Fera Sefîna nepatří k nejzářivějším hvězdám na nebi trojských legend, jeho osud zrcadlí tragédii tisíců bezejmenných obránců, kteří položili život za hradby Illia. Jako člen elitní družiny prince Hektora nebyl pouze řadovým kopiníkem, ale zkušeným veteránem, který se účastnil prvních střetů na pobřeží, když řecké lodě poprvé rozrazily vlny Egejského moře. Traduje se, že vynikal neobyčejnou věrností a kázní, což mu vyneslo místo v předních liniích při riskantních výpadech proti achájským opevněním. Bitva u Hamaxitu, která se mu stala osudnou, se odehrála v kritickém roce 1191 př. n. l., kdy se válečné štěstí začalo nezvratně přiklánět na stranu obléhatelů. Hamaxitos, strategicky významné místo v Troadě, sloužilo jako klíčový bod pro zásobování obléhaného města. Fero Sefîn zde velel menšímu oddílu, který měl za úkol zadržet postupující Myrmidony z Phthie, elitní válečníky podléhající Achilleovi, kteří se pokoušeli odříznout Tróju od vnitrozemí. Podle fragmentů pozdějších vyprávění byl střet u Hamaxitu neobyčejně krvavý. Sefîn se svými muži čelil drtivé přesile, přesto se mu podařilo držet linii několik hodin, čímž umožnil trojským civilistům z okolních vesnic uprchnout do bezpečí městských hradeb. Jeho smrt nastala ve chvíli, kdy byl v osobním souboji zasažen oštěpem phthiijského velitele; ač smrtelně raněn, odmítal ustoupit a jeho tělo muselo být z bojiště vyneseno jeho zbývajícími spolubojovníky pod rouškou noci. Odkaz Fera Sefîna dnes slouží historikům jako připomínka složité sítě lokálních konfliktů, které tvořily širší rámec trojské války. Zatímco básníci jako Homér se soustředili na hněv králů a polobohů, postavy jako Sefîn reprezentují lidský rozměr konfliktu – odvahu jednotlivce, který bojuje za svou domovinu i ve chvíli, kdy jsou bohové již rozhodnuti o jejím pádu. Jeho jméno tak zůstává vytesáno v pomyslném mramoru dějin jako symbol oddanosti až za hrob.Další informace: 133rd Simferopol Infantry Regiment, 148. newyorský pěší pluk.