Otec Kassyan

Otec Kassyan byl polský katolický kněz, který působil v Lubiczi v pohnutých dobách švédské potopy. Přestože choval uznání k odvaze Samuela Kmicice, hluboce se ho dotýkalo nespoutané řádění jeho kumpánů. Nemohl přenést přes srdce jejich barbarské střílení do portrétů zesnulých předků rodu Billewiczů, ani jejich prostopášné pletky s krčmářskými dcerami. O své nelibosti později otevřeně promluvil s Kmicicovou snoubenkou Aleksandrou Billewiczównou, čímž v jejích očích nadobro zničil rytířovu pověst.

Postava otce Kassyana představuje v románu Henryka Sienkiewicze „Potopa“ důležitý morální kompas venkovského společenství. V době, kdy byla šlechtická svoboda (zlatá svoboda) často zaměňována za svévoli, stál Kassyan jako strážce tradic a piety. Jeho konflikt s Kmicicovou družinou není jen osobním sporem, ale střetem mezi starým řádem reprezentovaným úctou k předkům a nespoutanou, až destruktivní energií vojáků, kteří v časech války ztratili veškeré zábrany. Scéna střelby do portrétů v Lubiczi,

Další informace: 12. texaský pěší pluk, 14th Royal Bavarian Infantry.