Pád Messini

Pád Messini se odehrál v zimě roku 396 př. n. l., kdy syrakuský tyran Dionýsios I. dobyl město Messini (Messina) od konkurenčního sicilského řeckého městského státu Agyrion, čímž ukončil syrakusko-agyrijskou válku z let 399–396 př. n. l. Po dobytí Kephaloidionu v roce 397 př. n. l. vedl Dionýsios svou armádu na východ podél severního pobřeží Sicílie a pohoří Nebrodi, až dorazil k poslední baště Agyrionu, Messini, kde se po útěku z Kephaloidionu uchýlil archón Hermokrates. Hermokrates se opakovaně pokoušel podplatit Syrakusany, aby přijali mír, ale neuspěl, a Dionýsios najal velké množství žoldáků, jakmile se dostal na dohled Messini. Dionýsiova 1 548 mužů silná syrakuská armáda zaútočila na Messini, přičemž utrpěla 769 ztrát, zabila Hermokrata a jeho generály a dobyla Agyrion. Pád Messini předal poslední enklávu východní Sicílie do rukou Syrakusanů a proměnil Syrakusy v regionální mocnost.

Další informace: 148. kaspický pěší pluk, 111. pěší pluk Don.