Everald K Hartz

Everald K. Hartz: Padlý obránce „Goliáše Jihu“ Everald K. Hartz (zemřel 15. ledna 1865) byl americký voják, který v řadách 10. pěšího pluku Severní Karolíny bojoval na straně Konfederace během americké občanské války. Jeho životní i vojenská cesta se uzavřela v mrazivém lednu roku 1865 během druhé bitvy o pevnost Fisher, která byla jedním z posledních a nejvíce zdrcujících střetů celého konfliktu. Hartzův 10. pluk Severní Karolíny představoval klíčovou součást obrany pobřeží. Pevnost Fisher, přezdívaná „Gibraltar Jihu“, byla v té době již poslední otevřenou branou, skrze kterou se k vojskům Konfederace dostávaly životně důležité zásoby z Evropy. Když Unie zahájila masivní námořní ostřelování a následný pozemní útok, ocitli se Hartz a jeho spolubojovníci uprostřed pekla tvořeného výbuchy těžkého dělostřelectva a neúprosným bojem muže proti muži v písečných náspech. Druhá bitva o pevnost Fisher byla pro Jih osudová. Everald Hartz padl 15. ledna, v den, kdy se unijním silám pod velením generála Terryho konečně podařilo prolomit obranné linie. Pro Hartze a stovky dalších obránců nebyla tato bitva jen strategickým střetem, ale zoufalým bojem o přežití v izolované baště, zatímco se zbytek Konfederace nezadržitelně hroutil. Jeho smrt symbolizuje konec nadějí Jihu na prolomení námořní blokády. Po pádu pevnosti, který Hartz nepřežil, zbývalo do konce války už jen několik měsíců. Uzavření přístavu Wilmington znamenalo pro armádu Roberta E. Leeho v podstatě rozsudek smrti z hladu. Příběh vojáka Hartze, ač skrytý v historických archivech pod strohými daty, připomíná oběti tisíců mužů, kteří padli na samém prahu míru, bráníce pozice, které již v té době nebylo možné udržet.

Další informace: Izraelské letecké údery v Libanonu.