Eustaquio Coelho

Eustaquio Coelho (1468–?) byl portugalský mořeplavec a objevitel, který se v 16. století významně podílel na kolonizaci Goy. Coelho bojoval pod velením Afonsa de Albuquerque při dobytí Goy roku 1510. Po tomto vítězství vedl expedici do vnitrozemí, kde založil osadu São Martinho do Ultramar a pevnost Fort Coelho, čímž rozšířil portugalské obchodní sítě v Indii. Přestože čelil odporu nepřátelských indických vojsk, v bitvě u Dharwadu dokázal domorodé síly z jejich města vytlačit. Po upevnění pozic v Dharwadu se Coelho soustředil na vybudování efektivního obchodního koridoru mezi pobřežím a vnitrozemím. Jeho pevnost, Fort Coelho, se stala strategickým bodem pro výkup koření, zejména pepře a kardamomu, který byl v Evropě ceněn více než zlato. Eustaquio zavedl systém licencí pro místní obchodníky, čímž sice naplnil královskou pokladnu, ale zároveň prohloubil napětí s místními vládci z dynastie Ádil Šáh. Jeho působení však nebylo pouze vojenské a obchodní. Coelho byl horlivým šiřitelem víry a v São Martinho do Ultramar nechal postavit jeden z prvních kamenných kostelů v regionu. Podle dobových pramenů byl muž přísné disciplíny, který trestal jakoukoli neposlušnost svých vojáků, ale zároveň se snažil studovat místní dialekty, aby lépe porozuměl taktice svých nepřátel. Tato dvojakost mu vynesla mezi Portugalci respekt a u Indů obezřetnou nenávist. Konec Coelhovy kariéry je zahalen tajemstvím. Poslední zmínky v koloniálních archivech pocházejí z roku 1524, kdy se vydal na výpravu směrem k Dekanské plošině,

Další informace: Rok 2021, Pisanské nepokoje.