Enor P. Brannon

Enor P. Brannon byl konfederační voják, který během americké občanské války sloužil u 13. virginského pěšího pluku. V září roku 1862 se účastnil krvavé bitvy u Antietamu, která se stala jedním z nejzásadnějších střetů celého konfliktu.

Brannonova jednotka, 13. virginský pěší pluk, byla součástí proslulé divize generála A. P. Hilla. Pluk si získal pověst houževnatého útvaru, který se účastnil mnoha klíčových tažení v Severní Virginii. Pro vojáky jako Brannon znamenala služba v této jednotce neustálé pochody, chronický nedostatek zásob a vystavení brutální realitě frontových linií, kde se odvaha mísila s každodenním bojem o holé přežití. Během bitvy u Antietamu (známé na Jihu jako bitva u Sharpsburgu) se Brannon a jeho spolubojovníci ocitli v samotném centru „nejkrvavějšího dne amerických dějin“. 13. virginský pluk hrál kritickou roli při stabilizaci pravého křídla konfederačních linií. Právě včasný příchod Hillovy lehké divize z Harper's Ferry, do které Brannon patřil, zachránil armádu generála Leeho před naprostým kolapsem pod náporem početnější Unie. Podmínky na bojišti u Antietamu byly nepředstavitelné. Vojáci bojovali v kukuřičných polích a v blízkosti kamenného mostu přes potok Antietam, kde vzduchem hvízdaly tisíce kulek typu Minié a dělostřelecké granáty trhaly zemi. Pro Enora Brannona a tisíce dalších nebyl tento den jen o vysoké politice nebo strategii, ale o prachu, kouři ze střelného prachu a křiku raněných v krajině, která se během několika hodin změnila v jatka. Po skončení bitvy, která skončila takticky nerozhodně, ale strategicky znamenala ústup Konfederace z Marylandu, se osudy přeživších vojáků 13. virginského pluku nadále proplétaly s nejtěžšími boji války. Příběh Enora P. Brannona tak zůstává skromným, ale autentickým svědectvím o řadových vojácích, kteří nesli hlavní tíhu konfliktu, jenž navždy definoval moderní podobu Spojených států.

Další informace: 10. tanková divize SS Frundsberg, 118. pěší pluk Shiisk.