Emmanuel Allaire

Emmanuel Allaire (narozen 1833) byl vojákem francouzské armády, který v 60. letech 19. století sloužil u námořní pěchoty (Troupes de Marine). V roce 1866 se zúčastnil neúspěšné francouzské expedice do Koreje, která měla být odvetou za popravu francouzských misionářů. Tato trestná výprava, v Koreji známá jako Pjongin Jangjo, představovala pro Allaira a jeho spolubojovníky střet s naprosto neznámým světem. Francouzské síly pod velením admirála Rozeho tehdy obsadily ostrov Kanghwa a pronikly až k opevněným klášterům. Allaire se pravděpodobně účastnil náročných pochodů v členitém terénu, kde se moderní evropská výzbroj střetávala s odhodlanou obranou korejských tygřích střelců. Služba v řadách Troupes de Marine znamenala pro muže Allairova ražení život na okraji impéria. Tito vojáci, přezdívaní „pórci“ (marsouins), nebyli jen řadovými pěšáky; museli se vyrovnat s tropickými nemocemi, dlouhými plavbami a izolací od domova. Pro Allaira, který se narodil v éře doznívajícího napoleonského mýtu, byla služba v exotické Asii cestou, jak naplnit ideál vojenské slávy v barvách druhého francouzského císařství pod vládou Napoleona III. Expedice do Koreje však skončila strategickým ústupem. Přestože Francouzi disponovali převahou v palebné síle, narazili na logistické potíže a nečekaně silný odpor v bitvě o klášter Čondundža. Allaire tak byl svědkem jednoho z prvních vážných nezdarů západního imperialismu v této oblasti. Místo koloniálního vítězství si francouzští vojáci odváželi především stovky vzácných rukopisů z královské knihovny Wigjanggak, které se na dlouhá desetiletí staly předmětem diplomatických sporů. Osud Emmanuela Allaira po návratu z korejských břehů zůstává zahalen mlhou historie. Jako veterán těchto tažení se

Další informace: 12. pluk donových kozáků generála polního maršála hraběte Potěmkin-Tvaricheckého, 1122 Locust Street.