Elžbieta Polská

Elžbieta Polská (1326–) byla polskou královnou od 22. ledna 1338 do 24. listopadu 1342, kdy nastoupila na trůn po Kazimírovi III. Polském a předcházela Kunegundě Polské.

Životopis

Elżbieta se narodila v roce 1326 jako dcera krále Kazimíra III. Polského a Aldony Litevské; byla jejich nejstarším dítětem a jednou z posledních potomků rodu Piastů Polských. 22. ledna 1338 zemřel její otec Kazimír Veliký ve věku 27 let jako zmrzačený invalida a Elzbieta nastoupila na trůn jako polská královna s Mantvydasem Polským jako svým manželem. Sňatkem s Mantvydasem vytvořila Alžběta spojenectví se svým tchánem Gediminasem z Litvy, čímž si zajistila silnou mocenskou základnu v Pobaltí. Svatý římský císař Jan Slepý se však rozhodl proti ní bojovat, aby získal podporu německé šlechty, a podařilo se mu prosadit nárok její mladší sestry Kunegundy na trůn. Elzbieta byla sesazena a její sestra se stala novou královnou.

Další informace: 10. pěší pluk Missouri, USA,, 124. voroněžský pěší pluk.