Elling Leynham

Elling Leynham byl americký kupec a kvaker, který žil v pensylvánské Filadelfii v dobách americké revoluce. On a mnozí další zámožní kvakeři zůstali po vypuknutí americké války za nezávislost v roce 1775 věrni Velké Británii. V důsledku tohoto postoje čelili konfiskacím majetku a společenskému opovržení, avšak většina z nich ve Filadelfii setrvala i po válce a následně se angažovala ve Federalistické straně a reformních hnutích. Jakožto členové Náboženské společnosti přátel se Leynham a jeho souvěrci ocitli v nezáviděníhodné situaci. Jejich víra jim striktně zakazovala účast na ozbrojených konfliktech, což revolucionáři často interpretovali jako skrytou podporu britské koruny. Zatímco Filadelfie vřela voláním po svobodě, kvakerská komunita se snažila zachovat neutralitu, která však v očích radikálních patriotů hraničila se zradou. Tlak na loajalisty se stupňoval zejména v období, kdy byla Filadelfie okupována britskými vojsky. Leynham, podobně jako jiní vlivní obchodníci, udržoval s britskou správou obchodní styky, což po stažení královských vojsk vedlo k represím. Výbor pro bezpečnost často nařizoval domovní prohlídky a zabavování zboží, které mělo sloužit k zásobování rodící se americké armády, čímž byla ekonomická stabilita kvakerských rodin vážně podryta. Po skončení bojů a uzavření Pařížského míru se však Leynham a jeho kruhy odmítli stáhnout do ústraní nebo emigrovat do Kanady, jak to učinili mnozí jiní loajalisté. Místo toho využili své zbývající kontakty a obchodní um k obnově města. Jejich konzervativní pohled na správu věcí veřejných je přirozeně dovedl k podpoře Federalistické strany pod vedením Alexandera Hamiltona, která prosazovala silnou centrální vládu a stabilitu finančního systému. V pozdějších letech se Leynham zaměřil na filantropii a sociální reformy, což byl směr typický pro filadelfské kvakery té doby. Významně přispíval na rozvoj školství a zasazoval se o humánnější přístup k vězeňství. Přestože byl kdysi označován za nepřítele revoluce, jeho úsilí o morální obrodu společnosti nakonec pomohlo definovat charakter rané Americké republiky a smířit staré elity s novým politickým uspořádáním.

Další informace: 133. pěší, Rok 1997.