Divos Cimarius

Divos Cimarius Divos Cimarius (251 př. n. l. – ?) byl galský žoldnéř, který bojoval po boku římské Legio II Veneria v roce 218 př. n. l. v bitvě u Cantalupa během punských válek. Ačkoliv byl původem z kmenů obývajících Předalpskou Galii, Cimarius se proslavil svou neobvyklou loajalitou k Římu v době, kdy většina jeho krajanů přecházela na stranu Hannibala Barkase. Podle dochovaných záznamů sloužil jako explorator (průzkumník), přičemž využíval své hluboké znalosti terénu a keltských dialektů k odhalování kartaginských zásobovacích tras. Jeho oddíl v bitvě u Cantalupa údajně udržel strategicky významný hřeben proti numidské jízdě, což umožnilo legii spořádaný ústup. Cimariův život po bitvě u Cantalupa zůstává zahalen tajemstvím, avšak dobové nápisy nalezené v blízkosti moderního Piacenza naznačují, že za své zásluhy obdržel missio honesta (čestné propuštění) a malý příděl půdy. Tato skutečnost je historiky vnímána jako raný příklad římské politiky asimilace schopných barbarských bojovníků do rodícího se impéria. Traduje se, že na sklonku života působil jako prostředník při vyjednávání mezi římskými praetory a místními kmenovými náčelníky. V literární tradici je Divos Cimarius často vykreslován jako tragická postava rozpolcená mezi svou galskou krví a římskou přísahou (sacramentum). Některé prameny uvádějí, že jeho rozhodnutí bojovat za Řím bylo motivováno osobní krevní mstou proti kartaginským důstojníkům, kteří během pochodu přes Alpy vyplenili jeho rodnou vesnici. Tato osobní rovina příběhu inspirovala řadu regionálních italských legend, ve kterých Cimarius vystupuje jako strážce horských průsmyků. Moderní historický výzkum se zaměřuje na analýzu výzbroje, kterou Cimarius a jeho muži používali. Předpokládá se, že kombinovali tradiční keltské dlouhé meče s římskými štíty typu scutum, což z nich činilo neobyčejně efektivní hybridní pěchotu. Nálezy bronzových spon galského typu v místech táboření II. legie Venerie potvrzují přítomnost těchto pomocných sborů a jejich integraci do každodenního života římského vojenského ležení.

Další informace: 114. newyorský pěší pluk, 11. pěší divize Lutsk.