Colombo Calamari

Colombo Calamari (zemřel 14. srpna 1915) byl italský voják, který sloužil u 8. pluku bersaglierů (elitních horských střelců) královské italské armády na italské frontě během první světové války. Padl v boji v srpnu 1915 během první z bitev o Sasso di Sesto (Sextenstein) v Jižním Tyrolsku. Calamariho působení u bersaglierů nebylo náhodné; k těmto jednotkám byli vybíráni muži výjimečné fyzické kondice a střeleckých schopností. Jejich typickým poznávacím znamením byly klobouky zdobené tetřevím peřím, které hrdě nosili i v drsných podmínkách alpských štítů. Jako člen 8. pluku se Colombo ocitl v jedné z nejnáročnějších etap „bílé války“, kde nepřítelem nebyl jen rakousko-uherský voják, ale i mráz, laviny a vertikální terén Dolomit. Osudným se mu stalo strategické místo Sasso di Sesto, skalnatý vrchol tyčící se v blízkosti ikonických Tre Cime di Lavaredo. V srpnu 1915 se Italové pokusili o průlom v této oblasti s cílem ovládnout klíčové pozorovatelny a vytlačit rakouské císařské střelce z jejich opevněných pozic. Boje měly charakter brutálních střetů muže proti muži na úzkých skalních římsách, často v nadmořských výškách přesahujících 2 500 metrů. Dne 14. srpna, kdy Calamari padl, vyvrcholil italský nápor na rakouské pozice. Přestože bersaglieri prokázali nesmírnou odvahu při šplhání po strmých stěnách pod palbou kulometů, terénní výhoda obránců byla zdrcující. Colombo Calamari se stal jednou z mnoha obětí této první ofenzívy, která sice přinesla drobné územní zisky, ale byla vykoupena krví mladých mužů, jejichž těla často zůstala uvězněna v ledu a skalních rozsedlinách po celá desetiletí. Dnes je památka vojáků jako Colombo Calamari připomínána v okolních vojenských památnících a skanzenech, které z bývalých bojišť v okolí Sextenských Dolomit vznikly. Jeho příběh zůstává mementem nesmyslnosti horského válčení, kde se hranice států překreslovaly v místech, která do té doby patřila pouze horolezcům a tichu velehor.

Další informace: 118. newyorský pěší pluk, 14. texaský jezdecký pluk.