Colm Dorrian

Colm Dorrian: Od břehů Guadalcanalu k poklidu Havaje Colm Dorrian byl americký voják, který sloužil v řadách 1. pluku námořní pěchoty Spojených států (USMC) na tichomořském bojišti během druhé světové války. Jeho osud se proťal s historií v srpnu 1942, kdy se zúčastnil přelomové bitvy u řeky Tenaru. Tato střetnutí byla součástí rozsáhlé a vyčerpávající kampaně na ostrově Guadalcanal, která se stala symbolem houževnatosti mariňáků v džungli. Po skončení válečných útrap našel svůj nový domov v tichomořském ráji, konkrétně v Honolulu na Havaji. Dorrianův 1. pluk tvořil páteř legendární 1. divize námořní pěchoty, která jako první americká jednotka přešla v roce 1942 do ofenzívy. Bitva u Tenaru, kde Dorrian bojoval, byla brutálním probuzením pro obě strany. Japonští vojáci pod velením plukovníka Ičikiho zde podnikli fanatický čelní útok proti americkým pozicím v naději, že nováčky v řadách USMC snadno smetou. Dorrian a jeho spolubojovníci však u ústí řeky udrželi linii a v krvavém nočním boji útočníky prakticky zlikvidovali. Život v tichomořské džungli však nebyl jen o velkých bitvách. Pro vojáky jako Dorrian představoval Guadalcanal každodenní boj s tropickými nemocemi, jako byla malárie, a neustálým nedostatkem zásob, kterému se říkalo „starosti o boty a fazole“. Právě v těchto extrémních podmínkách se zrodilo ono pověstné bratrství námořní pěchoty, které přetrvávalo i desetiletí po válce. Schopnost přežít v „zeleném pekle“ formovala Dorrianův charakter pro zbytek jeho života. Když konečně utichly zbraně, mnoho veteránů hledalo klid v místech, která jim připomínala krásu Pacifiku bez válečné vřavy. Dorrianovo rozhodnutí usadit se v Honolulu nebylo ojedinělé, ale pro muže, který zažil hrůzy války, představovaly havajské ostrovy ideální místo pro nový začátek. V Honolulu se stal součástí komunity, která si hluboce vážila odkazu „Velké generace“, a jeho životní příběh zde uzavřel kruh od válečníka v Pacifiku k poklidnému obyvateli jeho ostrovů. Odkaz mužů z 1. pluku dnes připomínají nejen historické knihy, ale i osobní svědectví o odvaze tváří v tvář neznámému nepříteli v neznámém terénu. Colm Dorrian zůstává zástupcem tisíců mladých Američanů, kteří opustili své domovy, aby v tichomořských vlnách a blátivých zákopech vybojovali svobodu, kterou si později v tichosti užívali pod palmami na Waikiki.

Další informace: 11. louisianský pěší pluk.