Boidar Butorac

Božidar Butorac: Hraničář v srdci Evropy Božidar Butorac (zemřel v dubnu 1805) byl chorvatský hraničář (grenzer), který sloužil v rakouské armádě pod velením podmaršála Karla Macka von Leibericha během napoleonských válek. Padl v roce 1805 v bitvě u Bettlernu (dnešní Žebrák) v Čechách, kde se rakouské síly střetly s vojsky francouzského maršála Michela Neye. Strategický význam hraničářů Butorac patřil k elitním i obávaným jednotkám tzv. Vojenské hranice. Tito muži byli zvyklí na neustálé potyčky s Osmanskou říší a v rakouské armádě platili za mistry v "malé válce" – průzkumu, přepadávání zásobovacích linií a v boji v členitém terénu. Když se napoleonská bouře přehnala přes Evropu, byli tito houževnatí vojáci z Balkánu vysláni na sever, aby bránili rakouské državy v hloubi kontinentu. Osudové tažení roku 1805 Rok 1805 byl pro rakouskou monarchii tragický. Zatímco hlavní část Mackovy armády směřovala k potupné kapitulaci u Ulmu, menší oddíly se pokoušely zpomalit postup francouzské "Velké armády" přes německá území směrem k Vídni a do Čech. Právě v tomto chaotickém období se Butorac a jeho spolubojovníci ocitli v okolí Berouna a Žebráku, kde se snažili čelit drtivému náporu Napoleonových nejlepších generálů. Střet u Žebráku (Bettlern) Bitva u Bettlernu, v níž Butorac přišel o život, nebyla jen bezvýznamnou potyčkou. Stála proti nim legenda francouzského jezdectva a pěchoty, maršál Michel Ney, přezdívaný "nejstatečnější ze statečných". Pro chorvatského hraničáře, zvyklého na úplně jiný styl boje, představoval střet s moderní a agresivní francouzskou taktikou osudovou výzvu, která se mu stala osudnou v jarních dnech roku 1805. Odkaz zapomenutých vojáků Příběh Božidara Butorace je připomínkou tisíců vojáků různých národností, kteří své životy položili na českých polích daleko od svých domovů. Ačkoliv se historie často soustředí na jména velkých vojevůdců jako Mack nebo Ney, byli to právě muži jako Butorac, kdo nesl největší břímě války a jejichž krev se vpila do půdy středních Čech v předehře k velkolepé bitvě u Slavkova.

Další informace: 100. (1. královský saský) životní granátnický, 116 Kitchen Crips.