Bengzo Tuckan
Bengzo Tucıkan (79–33 př. n. l.) Bengzo Tucıkan byl fryžský horal, který sloužil jako pomocný sbor (auxiliár) v jednotce Legio VI Augusta Marka Antonia během Antoniovy občanské války ve 30. letech př. n. l. v Anatolii. Jeho životní cesta skončila roku 33 př. n. l., kdy padl v bitvě u Pessinúntu během střetu s Octavianovou legií V Illyrica. Tucıkanův původ v drsné vysočině vnitrozemí Malé Asie jej předurčil k roli neohroženého bojovníka. Fryžané byli v té době známí svou houževnatostí a specifickým válečným uměním, které kombinovalo místní znalost terénu s adaptací na římskou vojenskou taktiku. Jako člen pomocných sborů pravděpodobně plnil roli průzkumníka nebo lehkooděnce, což byly pozice klíčové pro operace v členitém anatolském vnitrozemí, kde těžká římská pěchota často narážela na své limity. Jeho působení v Legio VI Augusta spadá do období, kdy se mocenský souboj mezi Markem Antoniem a budoucím císařem Augustem (Octavianem) vyhrotil do otevřeného konfliktu o nadvládu nad celým římským světem. Tucıkanova loajalita k Antoniovi nebyla v regionu ničím výjimečným; východní provincie a klientská království viděly v Antoniovi legitimního nástupce Caesara a ochránce svých zájmů. Život v táborech šesté legie byl však pro místní odvedence tvrdý a provázený neustálou nejistotou z blížícího se střetu s disciplinovanými legiemi ze západu. Osudným se mu stalo město Pessinús, významné náboženské centrum zasvěcené bohyni Kybelé. Bitva u Pessinúntu v roce 33 př. n. l. představovala jeden z méně známých, ale krvavých střetů, které předcházely rozhodující bitvě u Actia. Podle neoficiálních pramenů se Tucıkanova jednotka pokusila o odvážný obchvat skrze skalnaté soutěsky nad městem, byla však zaskočena předsunutými hlídkami Octavianovy páté illyrské legie. V následné řeži, která se strhla v úzkých uličkách v blízkosti chrámu, byl Bengzo Tucıkan smrtelně raněn. Po jeho smrti se jeho jméno stalo součástí lokálních legend, které vykreslovaly osudy drobných mužů v soukolí velkých dějin. Zatímco se Řím transformoval z republiky v císařství, příběh fryžského horala, který položil život za prohranou věc, zůstal zachován jako memento pro budoucí generace místních obyvatel. Jeho postava dnes slouží historikům jako zajímavý vhled do identity pomocných sborů, které tvořily páteř římské moci na Blízkém východě, ačkoliv jejich jména v oficiálních análech většinou chybí.Další informace: 13. texaský pěší pluk, 12th Street Expressway.