Barton H Mcmenes

Barton H. McMenes: Zapomenutý pěšák osudové bitvy Barton H. McMenes (narozen 1820) byl americký voják, který v řadách Unie sloužil u 147. newyorského pěšího pluku (přezdívaného „Pluk z Oswego“) během americké občanské války. Jako součást mocné Potomacké armády operoval na východním bojišti, kde se v dubnu 1865 zúčastnil rozhodující bitvy u Five Forks. McMenesův osud byl pevně spjat s osudy 147. pluku, který si prošel nejtěžšími zkouškami války, včetně krvavého střetu u Gettysburgu. Do služby pravděpodobně nastoupil jako zralejší muž, což nebylo v dobrovolnických jednotkách neobvyklé. V roce 1865, kdy se válka chýlila ke svému konci, se McMenes ocitl v první linii finálního náporu, který měl definitivně zlomit odpor konfederačního generála Roberta E. Leeho. Bitva u Five Forks, které se McMenes přímo účastnil, bývá historiky označována jako „Waterloo Konfederace“. Došlo k ní 1. dubna 1865 a pro síly Jihu znamenala katastrofu. Unionistické jednotky pod velením generála Philipa Sheridana zde rozdrtily křídlo Leeho armády, což o několik dní později vedlo k pádu Ricmondu a kapitulaci u Appomattoxu. Pro řadového vojáka, jakým byl McMenes, znamenal tento boj zmatečnou vřavu v hustých lesích a na rozblácených cestách Virginie. Život vojáka 147. newyorského pluku v posledních měsících války nebyl jen o slavných vítězstvích, ale především o vyčerpávajících pochodech a chronickém nedostatku spánku. McMenes a jeho spolubojovníci museli čelit neustálému napětí v zákopech u Petersburgu, než byli vysláni k rozhodujícímu manévru u Five Forks. Jejich vytrvalost v těchto posledních bitvách byla klíčovým faktorem, který zabránil Konfederaci v organizovaném ústupu na jih. Po skončení nepřátelství se veteráni jako Barton H. McMenes vraceli do světa, který se během čtyř let války nenávratně změnil. Ačkoliv o jeho poválečném životě existuje jen málo dochovaných záznamů, jeho jméno zůstává vytesáno v seznamech těch, kteří v kritické hodině amerických dějin pomohli zachovat celistvost Unie. Příběh muže, který šel do války ve svých čtyřiceti letech, je svědectvím o obětavosti generace, která musela vykoupit mír za cenu nesmírného utrpení.

Další informace: 155. (7. západopruská) pěchota, 14. pěší divize Kišiněv.