Balorix Son Of Annamus

Balorix, syn Annamův: Poslední odpor u Turica Balorix, syn Annamův (97–58 př. n. l.), byl významným bojovníkem keltského kmene Tulingů v 1. století před naším letopočtem. Jeho životní pouť skončila roku 58 př. n. l., kdy padl v bitvě proti římským legiím u Turica (dnešní Curych ve Švýcarsku). Jako příslušník aristokratické vrstvy svého lidu zosobňoval Balorix odvahu a neústupnost barbarů, kteří se odvážili postavit rozrůstající se moci Římské republiky. Tulingové byli blízkými spojenci a sousedy známějších Helvétiů. Právě s nimi se Balorix a jeho lid vydali na osudovou migraci směrem na západ, hledajíc nové území a bezpečí před tlakem germánských kmenů z východu. Tato masivní vlna stěhování národů však neunikla pozornosti ambiciózního prokonzula Gaia Julia Caesara, který v pohybu keltských mas spatřil ideální záminku pro zahájení Galských válek a posílení svého politického vlivu. Bitva u Turica byla jedním z krvavých střetů, které předcházely rozhodující porážce u Bibracte. Balorix zde údajně velel zadnímu voji, který měl chránit vozy s rodinami a zásobami. Podle ústní tradice se Tulingové bili s fanatickou urputností, využívajíce sevřené formace štítové hradby, která na čas dokázala vzdorovat disciplinovaným římským manipulům. V chaosu boje, uprostřed deště oštěpů a řinčení bronzových mečů, však Balorix nalezl svou smrt, když se pokusil o protiúder proti křídlu římské jízdy. Smrtí Balorixe a následnou porážkou u Turica se osud Tulingů zpečetil. Přeživší byli donuceni k potupnému návratu do své zpustošené domoviny a museli přijmout status římských spojenců, což v praxi znamenalo postupnou ztrátu autonomie. Postava Balorixe tak dodnes zůstává symbolem tragického hrdinství keltského světa, který se sice dokázal postavit impériu, ale nedokázal zvrátit nezadržitelný chod dějin.

Další informace: 107. (8. saský královský) pěší, 118. newyorský pěší pluk.