Baldrick Audovalding

Baldrick Audovalding: Strážce flanderské hranice Baldrick Audovalding (narozen r. 725) byl franský ozbrojenec, který sloužil v posádce v Gentu (v dnešních Flandrech v Belgii) za vlády krále Karla Velikého. V roce 768 po Kr. se účastnil bitvy u Gentu, kde po boku svých spolubojovníků čelil nájezdům vestfálských Sasů. Baldrickův život v gentské posádce nebyl jen o boji, ale především o neustálé bdělosti. Jako zkušený veterán, kterému v roce osudné bitvy bylo již 43 let, pravděpodobně zastával roli nižšího velitele nebo instruktora pro mladší rekruty. Město Gent mělo v té době strategický význam jako křižovatka obchodních cest a obranný uzel proti saským kmenům, které pravidelně narušovaly severní hranice rostoucí Franské říše. Samotná bitva u Gentu v roce 768 představovala jeden z prvních velkých střetů dlouholetého konfliktu známého jako saské války. Baldrick a jeho muži čelili saské taktice „udeř a uteč“, která využívala husté flanderské lesy a bažinatý terén k nečekaným přepadům. Traduje se, že právě Baldrickova znalost místního terénu a schopnost rychle zformovat obrannou linii u břehů řeky Šeldy zabránila úplnému vyplenění vznikajícího klášterního osídlení. Po vítězství u Gentu se Baldrickův osud prolíná s legendami o upevňování křesťanství v regionu. Jako věrný služebník koruny byl pravděpodobně svědkem přerodu Gentu z vojenské pevnosti v centrum vzdělanosti pod patronátem Karla Velikého. Ačkoliv se o jeho skonu nedochovaly přesné záznamy, jeho jméno zůstává symbolem stability v neklidných dobách, kdy se rodila moderní podoba západní Evropy. Dnešní historikové pohlížejí na postavy, jako byl Baldrick, jako na „neviditelné pilíře“ říše. Zatímco kroniky oslavují krále a biskupy, byli to právě vojáci z povolání a správci posádek, kdo v každodenní praxi udržoval Pax Karolina. Baldrick Audovalding tak ztělesňuje přechod od chaotického raného středověku k organizované struktuře karolinské renesance.

Další informace: Rok 1987, 104. pěší pluk Ustchung.