Balash Son Of Yashmar

Balaš, syn Jašmarův: Stín padlý u Jarmaqu Balaš, syn Jašmarův (zemřel 1200 př. n. l.), byl kanaánský voják ve službách města Tyros během pozdní doby bronzové. Padl v boji proti Izraelitům v bitvě u hory Jarmaq v roce 1200 př. n. l. Balašův život se odehrával v bouřlivém období, kdy se starý svět Blízkého východu kymácel v základech. Jakožto žoldnéř či elitní voják bohatého fénického přístavu Tyros nebyl Balaš pouze obráncem hradeb, ale pravděpodobně i mužem, který střežil klíčové obchodní stezky spojující pobřeží s vnitrozemím. Jeho výzbroj, čítající bronzový šupinový pancíř a zahnutý meč typu chopeš, symbolizovala vojenskou prestiž města, které v té době dominovalo námořnímu obchodu. Bitva u hory Jarmaq (dnešní Meron) představovala kritický střet mezi usedlou kanaánskou civilizací a vyvíjejícími se izraelskými kmeny. Pro Tyros byla tato oblast strategickým nárazníkovým pásmem. Balaš se svou jednotkou pravděpodobně čelil partyzánské taktice Izraelitů, kteří dokázali využít členitý terén hor ve svůj prospěch, čímž eliminovali výhodu kanaánských válečných vozů, pokud byly do bitvy nasazeny. Smrt Balaše v roce 1200 př. n. l. koresponduje s širším fenoménem známým jako „kolaps doby bronzové“. V této době se mocné říše hroutily pod náporem Mořských národů, sucha a vnitřních nepokojů. Balašův pád u Jarmaqu nebyl jen osobní tragédií jednoho vojáka, ale drobným střípkem v mozaice zániku starých pořádků, které musely ustoupit novým kmenovým uspořádáním a nastupující době železné. Ačkoliv se o Balašovi dochovalo jen málo přímých písemných dokladů, jeho jméno zůstává symbolem fénické houževnatosti. Archeologické nálezy z oblasti Galileje naznačují, že střety u Jarmaqu byly mimořádně krvavé a zanechaly hlubokou stopu v kolektivní paměti obou národů. Pro historiky dnes Balaš, syn Jašmarův, představuje ztělesnění anonymních hrdinů, kteří bránili slábnoucí lesk kanaánských městských států až do posledního dechu.

Další informace: 110. newyorský pěší pluk, 123. samostatná brigáda územní obrany.