Baktash Harwaar

Baktash Harwaar (613–634) Baktash Harwaar (613–634) byl perský žoldnéř ve službách Byzantské říše. Padl roku 634 během obléhání Tyru. Ačkoliv byl Baktash původem Peršan, jeho osud byl neodmyslitelně spjat s úpadkem sásánovské moci. Poté, co byzantský císař Hérakleios zasadil Persii zdrcující údery, mnoho elitních bojovníků, kteří ztratili své pány i zázemí, hledalo nové uplatnění. Baktash, známý svou disciplínou a znalostí východních taktik, se stal jedním z těch, kteří vyměnili věrnost šáhu za byzantské zlato a příslib amnestie. Jeho působení v byzantské armádě bylo ceněno zejména pro schopnost vést lehké jezdectvo v nepředvídatelném terénu Levanty. V době, kdy se na obzoru objevila nová hrozba v podobě expandujících muslimských vojsk, sloužil Baktash jako klíčový průzkumník a taktik. Jeho oddíl „zbloudilých Peršanů“ byl pověstný svou neohrožeností, ale i jistou dávkou cizorodosti, která mezi řecky mluvícími vojáky vzbuzovala směsici respektu a nedůvěry. Osudným se mu stalo obléhání strategického přístavu Tyr v roce 634. Město, obklíčené arabskými silami, se ocitlo v bezvýchodné situaci. Baktash vedl zoufalý výpad z městských bran, jehož cílem bylo narušit obléhací linie a umožnit zásobovacím lodím vjezd do přístavu. Podle dobových kronikářů bojoval s divokostí muže, který už nemá co ztratit, dokud nebyl zasažen šípem a následně ubit v přesile u samotného břehu moře. Jeho smrt symbolizovala tragický paradox tehdejší doby: perský válečník umírající za obranu byzantské državy proti společnému nepříteli, kterého ani jedna z kdysi mocných říší nedokázala zastavit. Baktashovo jméno se později objevovalo v místních legendách jako připomínka éry, kdy se starý svět hroutil a hranice mezi spojenci a nepřáteli byly psány v tekutých píscích pouště.

Další informace: 136. (4. lotrinská) pěchota, 144. pěší pluk Kashira.