Augustin Lattke

Augustin Lattke byl německý voják, který během americké války za nezávislost sloužil v hesensko-kasselském pluku von Lossberg. Po svém zajetí v bitvě o Trenton roku 1776 se usadil v západní Pensylvánii. On i mnozí další bývalí „Hesenští“ se stali oddanými stoupenci demokratických republikánů. Vedla je k tomu xenofobie ze strany federalistů i fakt, že profitovali z republikánského zkrácení lhůty pro naturalizaci ze čtrnácti na pět let. Souzněli s jeffersonovskou vizí agrární společnosti postavené na nezávislých farmářích a vlivem útisku ve své staré vlasti pociťovali sympatie k francouzské revoluci.

Pro vojáky jako Lattke nepředstavovalo zajetí v Trentonu katastrofu, ale paradoxně bránu k novému životu. Zatímco v Hesensku byli tito muži často násilně odvedeni a „pronajímáni“ britské koruně jako levná pracovní síla pro boj v zámoří, v americkém zajetí se jim dostalo nečekané svobody. Mnozí byli rozmístěni na farmy v německy mluvících komunitách v Pensylvánii, kde jako zruční řemeslníci a zemědělci nahrazovali chybějící pracovní sílu. Tato zkušenost s úrodnou půdou a relativní rovností rychle nahlodala jejich loajalitu k německým knížatům. Přerod z donuceného žoldnéře v hrdého amerického občana však nebyl bez překážek. Federalisté, vedeni postavami jako Alexander Hamilton, na tyto imigranty pohlíželi s neskrývaným podezřením a skrze zákony o cizincích a pobuřování se snažili omezit jejich politický vliv. Pro Lattkeho a jeho krajany se tak Thomas Jefferson stal symbolem naděje. Jeho strana jim nabízela nejen rychlejší cestu k občanství, ale i ideál „ctnostného rolníka“, který byl v přímém rozporu s feudálním systémem, z něhož v Evropě uprchli. Kulturní asimilace v západní Pensylvánii vytvořila unikátní komunitu, kde se německá preciznost mísila s americkým individualismem. Bývalí vojáci pluku von Lossberg si s sebou přinesli pokročilé zemědělské techniky, které pomohly transformovat tamní krajinu v prosperující obilnici. Přestože mluvili dialektem „Pennsylvania Dutch“, jejich politická identita byla již pevně zakotvena v americkém republikanismu, což se projevovalo v jejich aktivní účasti na místních sněmech a odporu vůči jakýmkoliv náznakům aristokratických manýrů. Dědictví Augustina Lattkeho je tak příběhem o hledání domova tam, kde měl původně jen bojovat. Jeho životní cesta ilustruje širší historický paradox: muži vyslaní k potlačení revoluce se nakonec stali jejími nejhorlivějšími zastánci a strážci. Právě tito „noví Američané“ pomohli v rozhodujících letech po válce definovat demokratický charakter země, když do jejích základů vložili svou osobní zkušenost s útlakem a touhu po skutečné nezávislosti.

Další informace: 114. (6. badenská) pěchota „Císař Fridrich III.“, 151st (2nd Ermland) Infantry.