Arjang Azargoshasbi

Arjang Azargoshasbi (121–88 př. n. l.) byl kappadocký kavalerista, který sloužil v armádě Mithridata VI. Eupatóra Pontského během první mithridatické války. Roku 88 př. n. l., během služby v Arkathiášově vojsku v Řecku, bojoval proti Římanům v bitvě u Vrisie, v níž padl.

Arjang Azargoshasbi patřil k elitní vrstvě jezdců, kteří tvořili páteř Mithridatovy expanzivní politiky. Jako rodilý Kappadokan byl mistrem v boji na koni, což byla dovednost hluboce zakořeněná v tradicích jeho domoviny, kde se mísily vlivy perské aristokracie s místním válečnictvím. Jeho přítomnost v armádě pontského krále nebyla náhodná; Mithridates se stylizoval do role osvoboditele Východu a pod své prapory dokázal shromáždit nejlepší bojovníky z celé Malé Asie, slibujíc jim konec římské nadvlády a drancování. V roce 88 př. n. l. se válečné štěstí přesunulo na evropskou pevninu. Arjang doprovázel prince Arkathiáše, Mithridatova syna, na ambiciózním tažení přes Thrákii a Makedonii. Cesta byla lemována krví a politickými machinacemi, neboť pontské síly se snažily využít nespokojenosti řeckých měst s římskou správou. Pro Arjanga a jeho spolubojovníky představovalo Řecko cizí, ale strategicky klíčové území, kde se měla rozhodnout budoucnost celého Středomoří. Bitva u Vrisie, v níž Arjang nalezl svou smrt, byla jedním z mnoha krvavých střetů, které definovaly počátek konfliktu. Římské legie pod vedením schopných, byť v té době vnitropoliticky rozdělených velitelů, představovaly pro orientální jízdu disciplinovanou a smrtící překážku. Arjangova smrt v zápalu boje symbolizovala osud tisíců asijských vojáků, kteří věřili v pád římského orla, ale nakonec podlehli jeho železné organizaci a neústupnosti. Odkaz jezdců jako byl Arjang přežil v kronikách především jako připomínka neuvěřitelné rozmanitosti Mithridatova vojska. Ačkoliv byl Arjangův život ukončen v troskách řecké krajiny, jeho jméno zůstává spojeno s érou, kdy se Východ naposledy pokusil o masivní a koordinovaný odpor proti římské hegemonii. Jeho příběh je příběhem loajality k panovníkovi, který sliboval nový věk, ale nakonec své věrné dovedl k tragickému konci na polích zapomenutých bitev.

Další informace: Útoky na farmy Shebaa, 13. vendémiaire.