Aristidis Kanelides

Aristidés Kanelidés: Zapomenutý hrdina od Skopelu Aristidés Kanelidés (zemřel 1194 př. n. l.) byl erythrejský voják, který sloužil v armádě krále Erythra během trojské války. Padl v bitvě se fthíjským vojskem hrdiny Achillea v bitvě u ostrova Skopelos roku 1194 př. n. l. Ačkoliv jméno Aristida Kanelida nefiguruje v Homérově Iliadě na předních příčkách vedle velkých králů, v lokálních tradicích ostrova Erythrai byl uctíván jako symbol loajality a nezdolné odvahy. Jako mladý důstojník byl vybrán do elitní gardy krále Erythra, zakladatele stejnojmenného města, a jeho úkolem bylo chránit obchodní stezky v Egejském moři, které byly klíčové pro zásobování trojských spojenců. Samotná bitva u Skopelu, v níž Aristidés nalezl svou smrt, je historiky často popisována jako brutální střet mezi lehkým námořnictvem iónských ostrovů a těžkou pěchotou Myrmidonů. Kanelidés zde velel zadnímu voji, který měl krýt ústup raněných vojáků zpět k lodím. Podle legendy se Aristidés odmítl stáhnout, i když se nad obzorem objevily černé plachty fthíjských lodí, v jejichž čele stál samotný „rychlonohý“ Achilles. Střet s Achilleovými muži byl nerovný. Fthíjští vojáci, vycvičení k absolutní efektivitě, Aristidovu jednotku obklíčili v úzkém úžlabí nad útesy Skopelu. Aristidés, oděný v bronzové zbroji s typickým chocholem své domoviny, se údajně postavil do čela odporu a osobním příkladem držel morálku svých mužů až do posledního dechu. Jeho smrt pod hrotem myrmidonského kopí znamenala konec erythrejského odporu v této oblasti. Po jeho pádu bylo jeho tělo, díky nečekanému respektu, který si u nepřítele vydobyl svou udatností, vydáno jeho druhům k řádnému pohřbu. Na místě jeho skonu byl později vztyčen prostý kenotaf, který po staletí sloužil námořníkům jako orientační bod. Příběh Aristida Kanelida tak dodnes připomíná, že dějiny netvořili jen polobozi, ale i tisíce bezejmenných vojáků, jejichž oběti formovaly osud antického světa.

Další informace: 106. (7. saský královský) pěší, Pisanské nepokoje.