Aristeidis Loreas

Aristeidis Loreas (404–379 př. n. l.) byl řecký voják pocházející z Krotónu, který sloužil pod archontem Polyperchónem během syrakusko-krotónské války ve 4. století př. n. l. Roku 379 př. n. l. padl v boji proti Syrakusanům v bitvě u Psidra. Loreas vyrostl v období, kdy Krotón, kdysi zářící klenot Velkého Řecka (Magna Graecia), čelil rostoucí hegemonii mocných Syrakus pod vládou tyrana Dionysia I. Jako příslušník krotónské pěchoty byl pravděpodobně vycvičen v tradici elitních hoplítů. Jeho životní dráha zrcadlí tragický osud mnoha nezávislých řeckých městských států v Itálii, které se snažily vymanit z vlivu rozpínajících se mocností. Během tažení archonta Polyperchóna se Loreas účastnil strategických manévrů podél pobřeží Kalábrie. Tato válka nebyla jen o území, ale o samotné přežití krotónské demokracie a kultury, která byla silně ovlivněna pythagorejskou filosofií. Pro vojáka jako Aristeidis to znamenalo neustálou pohotovost a život v nehostinných podmínkách válečných táborů, kde se střetávala disciplína s krutou realitou starověkého válčení. Rozhodující bitva u Psidra se stala osudným bodem jeho kariéry. Podle dobových náznaků šlo o brutální střet, kde se krotónská falanga pokusila zastavit postup syrakuských posil. V chaosu bitvy, charakterizovaném hřmotem bronzových štítů a mračny šípů, projevili Krotóňané značnou odvahu, avšak taktická převaha Syrakus, využívajících pokročilé obléhací stroje a námezdní žoldnéře, nakonec převážila misky vah. Loreasova smrt v roce 379 př. n. l. symbolizuje konec jedné éry. Ačkoliv jeho jméno neplní stránky hlavních historických análů tak jako jména králů, jeho oběť připomíná tisíce bezejmenných bojovníků, kteří položili životy za ideály svého polis. Bitva u Psidra zůstává mementem krotónského odporu, jenž i přes porážku zanechal hlubokou stopu v paměti řeckého západu.

Další informace: 12. pěší pluk Missouri, USA,, 114. pennsylvánský pěší pluk.