Abraham Rohrmann

Abraham Rohrmann byl německo-americký revolucionář, který během americké občanské války sloužil v armádě Unie, konkrétně v 20. pěším pluku státu New York (známém jako „United Turner Rifles“). V září roku 1862 bojoval ve slavné bitvě u Antietamu.

Rohrmannův příběh je typickým příkladem osudu tzv. „Osmačtyřicátníků“ (Forty-Eighters) – evropských liberálů a radikálů, kteří museli uprchnout ze svých domovů po potlačení revolucí v roce 1848. Tito muži, často vysoce vzdělaní a politicky angažovaní, hledali ve Spojených státech nejen bezpečí, ale i možnost naplnit své ideály svobody a demokracie. Když vypukla občanská válka, neváhali se postavit na stranu Unie, protože v otroctví na Jihu viděli stejný útlak a tyranii, proti kterým bojovali ve staré vlasti. Jednotka, ve které Rohrmann sloužil, „United Turner Rifles“, byla unikátní svým složením. Byla formována členy hnutí Turnverein (Turners), což byly německé tělocvičné a vlastenecké spolky. Tito vojáci byli známí svou fyzickou zdatností, disciplínou a silným kamarádstvím, které si vybudovali již v tělocvičnách před válkou. Pro Turnery nebyla válka jen bojem za zachování Unie, ale křížovou výpravou za lidská práva. Jejich pluk, 20. New York, byl jednou z prvních dobrovolnických jednotek, které na výzvu prezidenta Lincolna odpověděly, a proslul svou odvahou i typickými německými povely, které zněly bojištěm. Bitva u Antietamu, které se Rohrmann zúčastnil v září 1862, se do amerických dějin zapsala černým písmem jako nejkrvavější jednodenní bitva v historii Spojených států. V polích marylandského Sharpsburgu se střetly obrovské masy vojsk a ztráty byly děsivé. Pro vojáky 20. pluku to byla zkouška ohněm, kde museli čelit nejen smrtící palbě konfederačních pušek, ale i chaosu, který ten den na bojišti panoval. Rohrmannova přítomnost v této řeži svědčí o jeho odhodlání a štěstí, že přežil den, kdy padly nebo byly zraněny tisíce mužů. Odkaz Abrahama Rohrmanna a jeho spolubojovníků přesahuje vojenské statistiky. Němečtí imigranti tvořili významnou část armády Unie a jejich nasazení často rozhodovalo o výsledcích tažení. Svou službou si tito „cizinci“ definitivně vydobyli své místo v americké společnosti. Ukázali, že patriotismus není otázkou místa narození, ale sdílených hodnot. Rohrmannův návrat z Antietamu tak nebyl jen návratem vojáka, ale potvrzením identity nového Američana, který za svou adoptivní vlast proléval krev.

Další informace: 12. texaský pěší pluk.