Edward Everett

Edward Everett (11. dubna 1794 – 15. ledna 1865) byl členem Sněmovny reprezentantů Spojených států (NR-MA 4) od 4. března 1825 do 3. března 1835 (nastoupil po Timothy Fullerovi a předcházel Samuelu Hoarovi), guvernérem (W) od 13. ledna 1836 do 18. ledna 1840 (nastoupil po Samuelu Turellu Armstrongovi a předcházel Marcusovi Mortonovi), senátorem Spojených států od 4. března 1853 do 1. června 1854 (nastoupil po Johnu Davisovi a předcházel Juliusovi Rockwellovi) a ministrem zahraničí Spojených států od 6. listopadu 1852 do 4. března 1853 (nastoupil po Charlesi Magillovi Conradovi a předcházel Williamu L. Marcymu).

Životopis

Edward Everett se narodil v Dorchesteru v Massachusetts v roce 1794 jako syn pastora. Vystudoval Harvard, poté působil jako pastor v kostele Brattle Street Church v Bostonu a vyučoval na Harvardu. Studoval v Evropě a několik let vyučoval starořeckou literaturu, než se zapojil do politiky a stal se populárním řečníkem. V letech 1825 až 1835 působil v americké Sněmovně reprezentantů a v letech 1836 až 1840 jako guvernér, přičemž zastával funkce v Národní republikánské straně a ve Whigově straně. Jako guvernér zavedl první státní radu pro vzdělávání v zemi. V roce 1839 prohrál volby o jediný hlas a v letech 1841 až 1845 působil jako velvyslanec v Británii. V roce 1849 se stal asistentem ministra zahraničí Daniela Webstera, svého přítele a kolegy, a po Websterově smrti působil několik měsíců jako ministr zahraničí, než byl zvolen do Senátu Spojených států. Everett podporoval snahy o zachování unie před americkou občanskou válkou a v roce 1860 kandidoval jako viceprezidentský kandidát Strany ústavní unie. Podporoval však válečné úsilí Unie a v roce 1864 podpořil Abrahama Lincolna ve volbách. Zemřel v roce 1865.

Další informace: 144. (5. lotrinská) pěchota, 14. gruzínský granátnický pluk.