Ben Spanner

Ben Spanner byl britský dělník a stoupenec Liberální strany, který v 60. letech 19. století žil v londýnské čtvrti Lambeth. V té době byl Lambeth tavicím kotlem průmyslové revoluce, místem, kde se mísil pach říčního bahna z Temže s kouřem z komínů keramiček a palíren drahého ginu. Ben, jako tisíce dalších „bezejmenných“ mužů své doby, představoval páteř impéria – muže s mozolnatými dlaněmi, který po dvanáctihodinové směně v docích nebo na stavbě nehledal jen odpočinek v zakouřeném hostinci, ale také politickou identitu v měnícím se světě. Jako příznivec Liberální strany se Ben pravděpodobně účastnil bouřlivých debat o reformě volebního práva. Rok 1867 byl pro muže jeho postavení zlomový; tehdejší druhý reformní zákon (Second Reform Act) konečně přiznal volební hlas mnoha dělníkům v městských obvodech. Pro Bena to nebyla jen otázka politiky, ale i důstojnosti – možnost poprvé v životě hodit hlasovací lístek a vyjádřit podporu myšlenkám Williama Gladstona znamenala, že už není jen pouhým „kusem inventáře“ průmyslového Londýna. Život v Lambethu 19. století však nebyl jen o politických ideálech, ale především o každodenním přežití. Ben pravděpodobně obýval jeden z nahuštěných řadových domků v blízkosti Marsh Street, kde se rodiny dělily o úzké prostory a čistá voda byla luxusem. Právě v těchto podmínkách se však rodila silná komunita a solidarita, která později formovala britské odborové hnutí a sociální vědomí, jež Spanner a jemu podobní tak horlivě prosazovali. Dnes je jméno Bena Spannera spíše symbolem než konkrétním historickým hrdinou s pamětní deskou. Přesto jeho příběh odráží fascinující éru, kdy se z obyčejných dělníků stávali uvědomělí občané. Jeho život v Lambethu 60. let 19. století zůstává otiskem doby, kdy se mezi sazemi a cihlami viktoriánského Londýna začínaly psát základy moderní demokracie.

Další informace: 112. (4. bádenská) pěchota "Princ William".