22. královský bavorský pěší pluk „Fürst Wilhelm von Hohenzollern“ 22. bavorský pěší pluk byl vojenský útvar armády Německého císařství, který v rámci struktury ozbrojených sil spadal pod 5. bavorskou pěší brigádu a II. královský bavorský armádní sbor. Během první světové války byl pluk nasazen na klíčových úsecích západní fronty, kde se účastnil nejtvrdších bojů té doby. Historický kontext a formování Pluk byl založen v roce 1897 a jeho domovskou posádkou se stalo město Zweibrücken. Jako součást bavorské armády si i v rámci sjednoceného Německa uchovával jistou míru autonomie a specifické tradice, které byly pro bavorské jednotky typické. Před vypuknutím Velké války sloužil pluk především jako pilíř regionální stability a symbol vojenské prestiže regionu Falc. Cesta do válečné vřavy S vypuknutím konfliktu v roce 1914 byl pluk mobilizován a okamžitě vyslán do pole. Jeho křest ohněm proběhl v tzv. bitvě o hranice, konkrétně v Lotrinsku. Vojáci 22. pluku se museli rychle adaptovat na drsnou realitu moderní války, která se brzy proměnila z rychlého manévrování v nekonečné a vyčerpávající obléhání v zákopech, kde bláto a dělostřelectvo dominovaly každodennímu životu. Klíčová nasazení: Od Arrasu po Sommu V průběhu války se pluk vyznamenal v mnoha krvavých střetech. Mezi nejvýznamnější kapitoly jeho historie patří nasazení v bitvě u Arrasu a účast v brutálních bojích na Sommě. Zde jednotka čelila masivní převaze spojeneckého dělostřelectva a poprvé se setkala s nasazením prvních tanků. Ztráty byly často zdrcující, ale pluk si udržoval vysokou bojovou morálku a disciplínu až do posledních měsíců konfliktu. Odkaz a rozpuštění Po podepsání příměří v roce 1918 se zbytky pluku vrátily zpět do domovského Zweibrückenu. V důsledku Versailleské smlouvy a celkové demilitarizace Německa byl pluk v roce 1919 oficiálně rozpuštěn. Jeho tradice však zcela nezanikly; v meziválečném období na ně navazoval 20. pěší pluk nově vzniklého Reichswehru. Dnes jsou osudy jeho vojáků připomínány v místních archivech a památnících jako memento jedné z nejničivějších epoch evropských dějin.