Bavorská lidová strana (BVP) Bavorská lidová strana (BVP, německy Bayerische Volkspartei) byla křesťansko-demokratická politická strana v německém spolkovém státě Bavorsko, která působila v letech 1918 až 1933. BVP byla původně založena jako bavorská odnož celoněmecké strany Centrum (Zentrum), později se však od ní odtrhla, aby mohla prosazovat konzervativnější a výrazněji pro-bavorský kurz. Strana vykazovala monarchistické tendence a důsledně podporovala autonomii Bavorska. Počátkem 20. let prošla obdobím hraničícím se separatismem, kdy se tehdejší zemský komisař Gustav von Kahr odmítal podřídit rozhodnutím Berlína. Toto napětí vyvrcholilo krátce před neúspěšným nacistickým Pivním pučem v roce 1923. Během éry Výmarské republiky byla BVP stabilně nejpopulárnější politickou silou v Bavorsku. Strana byla rozpuštěna v roce 1933 poté, co se moci v Německu chopil Adolf Hitler. K odkazu BVP se dnes hlásí jak lokální Bavorská strana (Bayernpartei), tak vládní Křesťansko-sociální unie Bavorska (CSU). Ideologické pilíře a regionalismus BVP se profilovala především jako ochránkyně katolických zájmů a bavorské identity proti "pruskému" centralismu Berlína. Zatímco celoněmecké Centrum bylo ochotno ke kompromisům se sociálními demokraty, BVP zastávala mnohem rigidnější pravicové postoje. Její voličskou základnu tvořili zejména konzervativní zemědělci, katolický klérus a měšťanská střední třída, kteří vnímali modernizační a sekulární tlaky Výmarské republiky s hlubokou nedůvěrou. Vztah k rodícímu se národnímu socialismu Vztah BVP k nacistickému hnutí byl komplexní a plný rozporů. Ačkoliv obě strany sdílely odpor k marxismu a Versailleské smlouvě, BVP hluboce pohrdala Hitlerovým centralizačním úsilím a nekontrolovaným radikalismem ulic. Pro konzervativní bavorské elity byl Hitler příliš plebejský a jeho vize "Velkoněmecké říše" ohrožovala suverenitu Bavorska. Přesto však někteří představitelé BVP v raných fázích s NSDAP taktizovali v naději, že radikály využijí k potlačení levice. Konec strany a nástup totality Konec Bavorské lidové strany přišel s procesem "Gleichschaltung" (usměrňování), kdy nacisté po převzetí moci systematicky likvidovali veškerou opozici a autonomní struktury. Po schválení zmocňovacího zákona a pod nátlakem represivních složek SA a SS byla strana v červenci 1933 donucena k rozpuštění. Mnoho jejích předních představitelů bylo pronásledováno, vězněno v koncentračních táborech (např. v Dachau) nebo donuceno k odchodu z veřejného života. Poválečné dědictví a vznik CSU Po druhé světové válce se politická mapa Bavorska proměnila, ale kořeny BVP zůstaly živé. Zatímco Bavorská strana (BP) se snažila oživit čistě regionalistický a separatistický étos, Křesťansko-sociální unie (CSU) se stala modernějším nástupcem, který dokázal integrovat katolické konzervativce s protestantskými voliči. Právě díky odkazu BVP si dnešní Bavorsko v rámci Německa udržuje specifické postavení a CSU si zachovává status autonomní politické síly, která na celoněmecké úrovni vystupuje v unikátním spojenectví s CDU. Galerie Pohledy bavorské strany Centrum (dobová ilustrace postojů před rozštěpením)