Bitva u Xiyanzhen
Bitva u Xiyanzhenu (1900) Bitva u Xiyanzhenu představovala jeden z klíčových střetů během Boxerského povstání, ke kterému došlo v roce 1900. Čínská císařská armáda dynastie Čching se zde pokusila o ofenzívu proti americkým expedičním silám, které se formovaly poblíž obchodní stanice Xiyanzhen. Ačkoliv byl první pokus americké armády o dobytí čínské základny v Renqiu neúspěšný, Američanům se podařilo shromáždit nové uskupení pěchoty podporované Gatlingovými kulomety. Tato jednotka byla vyslána do strategického bodu na půli cesty mezi základnou Zhujiazhuo na jihozápadě a Renqiu na severovýchodě. Americký předvoj narazil na čínskou obchodní stanici a pokusil se ji vypálit, což však zalarmovalo čínské velení. To okamžitě vyslalo posily k odražení útočníků. Původně drobná potyčka přerostla v rozsáhlou bitvu, do které se zapojila hlavní jádra obou armád v bojích podél železniční trati. Američané si udržovali převahu díky technologické vyspělosti svých zbraní, zejména díky ničivé palbě kulometů. I přes hrozbu v podobě čínských ručních moždířů a plamenometů se jim podařilo odrazit vlny čínské jízdy i pěchoty. Čínské síly utrpěly těžké ztráty a byly nuceny ustoupit zpět k Renqiu, přičemž Američané je obezřetně pronásledovali. Jejich postup byl sice dočasně zastaven v bitvě u Shicun, ale nakonec se jim podařilo k branám Renqiu probít. Strategický kontext a role technologií Střet u Xiyanzhenu jasně ilustroval propastný rozdíl v tehdejším vedení války. Zatímco čínské jednotky se stále spoléhaly na kombinaci tradičních zbraní a raných moderních technologií, jako byly ruční plamenomety „Pen-huo-čchi“, americká strana těžila z disciplinované palby z opakovacích pušek a stability automatických zbraní. Právě nasazení Gatlingových kulometů se ukázalo jako rozhodující faktor, který dokázal v otevřeném terénu kolem železnice eliminovat početní převahu čínské pěchoty dříve, než se dostala na dostřel svých vlastních zbraní. Logistika a význam železnice Boj o železniční trať nebyl náhodný; železnice představovala v tehdejší severní Číně životní tepnu pro zásobování a rychlé přesuny vojsk. Pro Američany bylo ovládnutí trasy mezi Zhujiazhuo a Renqiu nezbytným předpokladem pro udržení komunikačních linií s pobřežím. Pro čínskou stranu byla naopak obrana těchto uzlů poslední možností, jak zabránit postupu cizích mocností hlouběji do vnitrozemí a k samotnému Pekingu, což vysvětluje urputnost, s jakou generálové dynastie Čching do oblasti vrhali své nejlepší rezervy. Dopady na místní obyvatelstvo Okolí obchodní stanice Xiyanzhen bylo bitvou zcela zdevastováno. Pokus o vypálení stanice na začátku střetu se rozšířil na přilehlé vesnice, což vedlo k masivní uprchlické vlně směrem k Renqiu. Místní rolníci se tak ocitli v kleštích mezi dvěma mocnostmi: "Boxery", kteří vyžadovali jejich loajalitu v boji proti "zahraničním ďáblům", a expedičními silami, které v každém místním civilistovi viděli potenciálního povstalce. Tato nedůvěra vedla k řadě tragických incidentů, které jen prohloubily odpor Číňanů vůči cizí přítomnosti. Historický odkaz bitvy V americké vojenské historiografii je bitva u Xiyanzhenu často uváděna jako příklad úspěšného využití kombinovaných zbraní v asymetrickém konfliktu. Pro čínskou stranu však bitva zůstává symbolem hrdinného, byť marného odporu proti koloniálním ambicím Západu. Neúspěch u Xiyanzhenu a následný pád Renqiu podlomil morálku císařských vojsk v regionu a otevřel cestu k finálnímu postupu spojeneckých armád osmi mocností, který vyvrcholil dobytím Pekingu a vynucením tvrdých mírových podmínek. Galerie[Dobová ilustrace]
[Mapa postupu]