Bitva u Wegedi: Zapomenutý střet v horách Bitva u Wegedi představovala menší, leč strategicky významný střet v rámci vleklé etiopsko-adalské války. Odehrála se koncem roku 1542 a stanula v ní proti sobě kombinovaná portugalsko-etiopská vojska pod velením kapitána Eleuteria Bragy a somálské oddíly Adalského sultanátu z armády imáma Ahmada Grana. Císařovna vdova Seble Wongel tehdy nařídila zbytkům expedice Kryštofa da Gamy, posíleným o čerstvé pikenýry a kušiníky vyslané indickým místokrálem Estêvãem da Gamou, aby osvobodili vesnice v etiopské vysočině. Cílem nebylo jen vytlačit Adality, ale také šířit zprávu, že císař stále žije, a zmobilizovat místní bojovníky k tažení na adalskou pevnost Debre Berhan. Portugalské síly po několika úspěšných střetech a bitvě u Deger očekávaly posily, které brzy dorazily z Indie. Přesto byly u Wegedi nečekaně napadeny adalskou jednotkou. Portugalci útok odráželi pomocí pík, arkebuz a varhanových děl, dokud nedorazil etiopský vojenský útvar, který pomohl somálské oddíly zcela zdecimovat. Strategický význam partyzánského boje V této fázi války již nešlo pouze o velká pole, ale o srdce a mysl obyvatel vysočiny. Strategie císařovny Seble Wongel byla brilantní v tom, jak využívala prestiž portugalských spojenců. Přítomnost evropských vojáků s jejich pokročilou palnou technologií sloužila jako mocný symbol naděje. Pro místní rolníky, kteří roky trpěli pod nadvládou Ahmadových vojsk, byl pohled na portugalské uniformy jasným signálem, že se karta obrací a legitimní etiopská moc se vrací k moci. Výhoda „ohnivé hole“ a pikenýrů Bitva u Wegedi ukázala, jak zásadní byla pro Etiopany portugalská taktika. I když byli Adalité zvyklí na drsné podmínky vysočiny, koordinovaná palba z arkebuz a nasazení tzv. varhanových děl (raných salvových zbraní) vyvolávaly v řadách útočníků chaos. Pevná stěna pikenýrů navíc dokázala udržet nepřítele v bezpečné vzdálenosti, což dalo etiopským posilám dostatek času k obklíčení nepřítele a definitivnímu úderu. Odraz v národní identitě Vítězství u Wegedi, byť z hlediska počtu vojáků drobné, mělo obrovský morální dopad. Zpráva o porážce Somálců se šířila rychleji než samotná armáda. Pomohla konsolidovat rozdrobené etiopské síly, které se dříve obávaly otevřené konfrontace s Granem. Toto období úzké spolupráce mezi křesťanským císařstvím a Portugalskem položilo základy pro pozdější osudové střetnutí u Wayna Daga, kde byl imám Ahmad Gran nakonec zabit. Dědictví portugalské přítomnosti Tento střet je také připomínkou neuvěřitelné logistické operace tehdejší doby. Skutečnost, že se portugalští vojáci dokázali přepravit z Indie, vylodit na africkém pobřeží a následně operovat v extrémních nadmořských výškách etiopských hor, fascinuje historiky dodnes. Jejich technologie a taktika navždy změnily způsob válčení v oblasti a Bitva u Wegedi zůstává drobným, ale krvavým střípkem v mozaice tohoto velkého náboženského a politického konfliktu 16. století.