Bitva o Volnovachu: Brána k Mariupolu Bitva o Volnovachu byla jedním z klíčových střetnutí rusko-ukrajinské války, které probíhalo od 25. února do 11. března 2022 v strategicky položeném městě Volnovacha v Doněcké oblasti. Během prvních dnů ruské invaze na Ukrajinu v roce 2022 zahájilo ruské letectvo masivní a nevybíravé bombardování Volnovachy a nedalekého Ščasťa. Útoky zasáhly rezidenční čtvrti, přičemž byla nasazena taktika tzv. „teroristického bombardování“ s cílem zlomit odpor obránců. Do 1. března 2022 bylo v důsledku ruského ostřelování poškozeno nebo zcela zničeno přibližně 90 % budov ve městě. Téhož dne Denis Pušilin, nejvyšší představitel Doněcké lidové republiky (DLR), oznámil, že Volnovacha je téměř kompletně obklíčena ruskými jednotkami a silami DLR. Dne 5. března 2022 padl v boji s ukrajinskou armádou velitel praporu Sparta Vladimir Žoga. Velení nad jednotkou okamžitě převzal jeho otec Artem Žoga, zatímco prapor pokračoval v tvrdých pouličních bojích o kontrolu nad městem. 11. března 2022 Rusko oficiálně deklarovalo úplné dobytí Volnovachy a vytlačení ukrajinských sil. Humanitární katastrofa a spálená země Volnovacha se stala jedním z prvních symbolů totální destrukce během invaze. Kvůli neustálému ostřelování nebylo možné vytvořit bezpečné humanitární koridory pro evakuaci tisíců uvězněných civilistů. Město zůstalo bez dodávek elektřiny, vody i potravin, přičemž lidé byli nuceni trávit dny i noci v mrazivých sklepích. Reportéři a svědci později popsali Volnovachu jako „město, které přestalo existovat“, což podtrhuje brutalitu postupu ruských vojsk v Donbasu. Strategický význam železničního uzlu Význam Volnovachy nebyl pouze symbolický, ale především logistický. Město leželo na klíčové železniční trati spojující Doněck s Mariupolem a Berďanskem. Pro ruskou armádu bylo dobytí tohoto uzlu nezbytným krokem k úplnému odříznutí Mariupolu od zásobovacích tras ze severu a k vytvoření takzvaného „pozemního mostu“ mezi okupovaným Krymem a územím Ruské federace. Odpor a ukrajinský ústup Ukrajinské jednotky, především 53. samostatná mechanizovaná brigáda, kladly v troskách města urputný odpor. I přes obrovskou přesilu nepřítele a naprostou devastaci infrastruktury se obráncům dařilo zdržovat postup invazních vojsk o více než dva týdny. Tento čas byl kritický pro upevnění obranných pozic v jiných částech regionu. Nakonec však musely ukrajinské síly ustoupit, aby se vyhnuly úplnému obklíčení a zničení v kotli, který se kolem města uzavíral. Život v troskách po bitvě Po ukončení aktivních bojů přešlo město pod správu okupantů, ovšem život se do něj vracel jen stěží. Většina obyvatel uprchla a ti, kteří zůstali, se museli potýkat s masivním zaminováním okolí a nedostatkem základních služeb. Bitva o Volnovachu tak zůstává mementem moderní historie jako ukázka přechodu od konvenčního vojenského střetu k totální vyhlazovací válce proti civilnímu obyvatelstvu.